Škodí mráz nebo pomáhá?

Mírné zimy posledních let nám umožňují pěstovat i choulostivější druhy rostlin, kterým se dříve v našich podmínkách nedařilo. Je ale nutné obávat se mrazů? On totiž i mráz může na zahradě pomáhat.

Mráz může na zahradě škodit, ale také pomáhat (Zdroj: Depositphotos)

Poslední zimy spíš připomínaly předjaří. Zem prakticky nezmrzla, a když se noční teploty zastavily na -5 °C, mluvilo se o velkých mrazech. Jaká bude ta letošní zima, to budeme vědět až na jaře. Český zahrádkář a pěstitel patří tradičně do kategorie věčných nespokojenců. Proto se neustále ozývají hlasy, jak stromy omrznou, réva to nepřežije, jahody vymrznou a celá řada dalších „zaručených“ pohrom. Na druhou stranu se ale těšíme, jak tuhé mrazy omezí výskyt celé řady chorob a škůdců.

Tuhé mrazy
Pod takovou sněhovou peřinou přečkají škůdci i tuhé mrazy (Zdroj: Jan Kopřiva)

Zlikviduje mráz houbové choroby? Na výskyt houbových chorob má kromě stanoviště, hustoty koruny a fytosanitární hygieny zahrady vliv teplota a vlhkost během vegetace. Navíc spory fytopatogenních hub přežívají v klidovém stádiu bez problémů vysoké mrazy i několik měsíců. Určitě ale má stále mrazivé počasí pozitivní vliv na infekci houbou Taphrina deformans, která způsobuje kadeřavost broskvoní. Mráz ani tuto houbu nezlikviduje, ale zabrání infikování. Houba se běžně vyskytuje na povrchu větví a pupenů. Při teplotách během zimy nad 6 °C po dobu asi 4 dnů a trvalém ovlhčení začíná houba infikovat pupeny. Proto je nutné v takovém případě začít již v zimních měsících s účinnou chemickou ochranou. Při teplých zimách předchozích let bylo na některých lokalitách nutné ošetřovat proti kadeřavosti 5x i vícekrát během zimy. To je při mrazivém počasí bezpředmětné, neboť nebezpečí infekce nehrozí.

Plíseň šedá u rajčat
Plíseň šedá přezimuje v kořenech nebo hlízách rostlin (Zdroj: Jan Kopřiva)

Jak je to se škůdci, ani ty mráz nezlikviduje? Na ovocných dřevinách přezimuje řada důležitých škůdců v různých vývojových fázích. Jedná se především o vajíčka nejběžnějších druhů svilušek, mšic, mer a píďalek, vajíčka nebo larvy štítenek a puklic, housenky obalečů a podkopníčka spirálového a motýli podkopníčka ovocného. Škůdci přezimují hluboko pod kůrou stromů, v listí, mechu nebo drnu. Na to, aby došlo k postřehnutelné likvidaci škůdců mrazem, má vliv celá řada faktorů. Všeobecně je eliminující síla mrazů, tj. teplota -15 °C a nižší, v závislosti na délce působení. Pokud by takové mrazy trvaly několik dní po dobu 24 hodin, je možné předpokládat omezení množství škůdců. Dále záleží na lokalitě, otevřená místa jsou náchylnější, a také na sněhové pokrývce. Čím je sněhová pokrývka vyšší a pokrývá i větve, tím jsou škůdci chráněnější.

Mšice
Mšice v zimě přezimují ve formě vajíček (Zdroj: Jan Kopřiva)
Puklice
Puklice přezimují jako larvy 2. vývojového stupně (Zdroj: Jan Kopřiva)

Můžeme se tedy letos těšit na menší výskyt přezimujících škůdců? Takové předpoklady se rovnají hádání z křišťálové koule. Co letošní zima udělá se škůdci, poznáme až na jaře. V tu dobu se vyplatí zjistit výskyt aktivních škůdců pomocí optických a feromonových lapačů. Rozhodně ale je nutné varovat před předčasným optimismem, který by vedl k omezení nebo vyloučení standardní ochrany ovocných stromů proti přezimujícím škůdcům.

Škůdci přezimují za kůrou stromů
Silné mrazy promrznou i pod kůru a hubí škůdce, co pod ní přezimují (Zdroj: Jan Kopřiva)

Jaký vliv mají mrazy na výskyt drobných hlodavců a na krtky? O vlivu mrazů na omezení populace těchto škůdců se dá mluvit při promrznutí půdy do hloubky zhruba 50 cm. Také zde záleží na délce promrznutí půdy. Ani to ale neznamená, že v dostatečně promrzlé zemi máme vyhráno a tito škůdci vyhynou. Na lokalitách se sněhovou pokrývkou je pak nezamrzlá.

Housenka
Housenky přezimují jako kukly nebo si staví ochranná pouzdra (Zdroj: Jan Kopřiva)

Související k tématu