Není nad vlastní brambory

Brambory jsou jednou ze základních potravin našeho jídelníčku. Jejich kvalita a chuť je velice důležitá. Při výběru vhodné odrůdy a techniky pěstování se dočkáme sklizně luxusních hlíz. Péče o brambory má ale svá specifika, a pokud je dodržíte, odmění se vám bohatou úrodou.

Brambory, vypěstované na vlastní zahradě, jsou nesrovnatelně lepší než ze supermarketů (Zdroj: Jan Kopřiva)

 Brambory pěstovali prapůvodně Indiáni v Jižní Americe, především v Peru. Do Evropy se brambory dostaly až v 16. století. První, kdo je vyzkoušel, byli Španělé. U nás se s pěstováním velmi nesměle začalo až začátkem 18. stol. Jejich obliba se stále zvyšovala a v současné době jsou naprosto neodmyslitelnou a nenahraditelnou součástí našeho jídelníčku. V současné době je zapsáno ve státní odrůdové knize na 140 odrůd a vybrat z takového množství dá především začínajícím pěstitelům pořádně zabrat.

Brambory v květu
Brambory kvetou něžně bíle až narůžověle (Zdroj: Jan Kopřiva)

Výběr odrůdy vychází především z konkrétních klimatických podmínek, ve kterých budeme brambory pěstovat a vybírat je možné podle délky vegetační doby ze čtyř základních skupin - odrůdy velmi rané, rané, polorané a polopozdní až pozdní. Důležitým faktorem při výběru je i způsob, jakým budeme brambory připravovat. 

Brambory
Během léta brambory okopáváme a likvidujeme škůdce (Zdroj: Jan Kopřiva)

Výběr podle varných typů

Varný typ A

Hodí se do salátů, má typickou lojovitou konzistenci. 

Varný typ B

Je vhodný jako přílohový. 

Varný typ C

 Je moučný, hodí se především pro přípravu těst a kaší.

Pro úspěšné pěstování brambor je rozhodující půda a kvalita její přípravy před výsadbou. Brambory vyžadují lehčí až středně těžké humózní půdy, nejlépe písčité až hlinitopísčité. Vyhovují jim chráněné polohy, nevhodné pro pěstování jsou těžké zamokřené půdy. Ze živin jsou brambory náročné především na draslík. Půdu pro výsadbu brambor je nutné připravit již na podzim. Základní podmínkou pro úspěšné pěstování je důkladné zrytí nebo zorání pozemku se zapravením chlévského hnoje nebo kompostu. Zpracování půdy má pro brambory rozhodující význam, protože vyžadují půdu kyprou, přílišné utužení se následně projeví redukcí výnosu. Na jaře před výsadbou se využívají průmyslová hnojiva, a to síran amonný, superfosfát a síran draselný v dávkách 30,50 a 40 g na 1 čtvereční metr. Aplikace se provádí při jarní přípravě půdy, kdy se záhony po zimě kypří a vláčí do hloubky 10 – 15 cm se současným zapravením hnojiv.

Sázení brambor
Brambory sázíme do řádků nebo do hrůbků (Zdroj: Jan Kopřiva)

Pro ranou sklizeň se vyplatí příprava předklíčené sadby. Nejlépe koncem února až začátkem března se hlízy umístí do lísek tak, aby korunková část s více očky směřovala vzhůru. Lísky je nutné umístit do světlé místnosti. Až do doby výsadby se předkličují při teplotě 12-15 °C. Měly by vytvořit silné klíčky dlouhé maximálně 2 cm. Pozor, nikdy neumísťovat předkličované hlízy do tmy, klíčky se vytahují a sadba ztrácí na kvalitě.

Ruční výsadba brambor
Menší plochy zvládneme osázet ručně (Zdroj: Jan Kopřiva)

Brambory sázíme podle průběhu počasí asi v polovině dubna. Rozhodujícím faktorem je teplota půdy, v hloubce 10 cm by měla být alespoň 5 – 7 °C. Při výsadbě do studené půdy hlízy nerostou a vegetační doba se tak prodlužuje. Proto se vyplatí raději několik dní počkat, až se půda dostatečně prohřeje. V chladnějších oblastech je proto lepší s výsadbou počkat až na začátek května.

Správně naklíčená sadba
Klíčky na bramborách signalizují, že je čas sadby (Zdroj: Jan Kopřiva)

Hlízy se vysazují do mělkých brázd vzdálených 65 -70 cm od sebe asi 5-8 cm hluboko. V brázdičkách se pak naklíčené hlízy pokládají korunkovou částí nahoru na vzdálenost asi 30 cm. Výsadba na zahrádkách a menších plochách se provádí ručně a pomáhat mohou i děti. Vysázené hlízy se následně zahrnují zemí buď do roviny, nebo se mohou rovnou vytvořit při zahrnování hrůbky. Ideálním pomocníkem je zde jednonápravový traktor. Porost brambor je nutné udržovat v bezplevelném stavu, pravidelnou okopávkou a přihrnováním. Poprvé se přihrnuje při výšce rostlin 10 cm a podruhé při výšce 20 cm.

Mulčování trávou
Tráva se dá použít jako mulč (Zdroj: Jan Kopřiva)

Co všechno brambory umí

Proti bodnutí hmyzem – postačí vzít syrovou bramboru, rozkrojit ji a přidržet zhruba 30 minut na postiženém místě.

Pro regulaci střev – brambory dodávají tělu různé minerály a stopové prvky, které se do těla vstřebávají přes střevní stěnu. Díky tomu působí na střeva regeneračně.

Proti ječnému zrnu – brambory uvařené ve slupce smíchejte se žloutkem a troškou horkého mléka tak, aby vznikla kaše. Naneste ji na kousek látky, který necháte asi 20 minut působit na zavřené oči. Kůru je dobré opakovat 2-3x denně, dokud příznaky nevymizí.

Na svaly i proti kašli – rozbolavělé svaly na ramenou a za krkem uklidní a uvolní zábal z horkých neloupaných brambor, které se rozloží na kus látky a zabalí se ještě do papíru. Vytvořte váleček velký asi 13x25 cm a brambory uvnitř rozmačkejte. Přiložte na bolestivé místo a nechte působit asi čtvrt hodiny. Opakuje se 4-5x denně. Metoda pomáhá i proti kašli, zde se ale brambory přikládají na průdušky.

Vyorávání brambor
Brambory vyorávejte pomocí traktůrkem (Zdroj: Jan Kopřiva)

Na zklidnění psychiky – brambory zásobují mozek a nervy velkým množstvím živin, které zklidňují nervovou soustavu. Zásluhu na tom má především kyselina listová a vitamíny skupiny B. Z brambor získává lidský organismus také největší množství vitamínu C.

Jak srovnat žaludek – šťáva z nastrouhaných brambor dokáže spravit překyselený žaludek díky své schopnosti vázat přebytečné kyseliny. Zbaví tak nepříjemného pálení žáhy, říhání a nadýmání. Pomáhá léčit i žaludeční vředy.

Jak snížit tlak - k vysokému krevnímu tlaku se s přibývajícím věkem postupně dopracovává kde kdo. Tlak částečně snížit pomáhá odvar z bramborových slupek. V půl litru vody nechte svařit slupky ze 4 brambor po dobu 15 min. Scezené tekutiny pijte denně 1-2 šálky.

Vybírání brambor
Brambory ukládáme do lísek nebo otevřených přepravek (Zdroj: Jan Kopřiva)

Související k tématu