Jaké držíme vánoční zvyky a tradice?

Vánoce v nás probouzí nostalgickou náladu, setkáváme se s rodinou a přáteli, pečeme cukroví, zdobíme vánoční stromeček. A také dodržujeme vánoční zvyky a obyčeje, které dodržovali už naši prapředkové a které měly a dodnes mají svůj význam. V téměř každé rodině najdeme staré zvyky a tradice, které se dodržují na vánoce.

Vzpomenete si ještě na vánoční zvyky a tradice? (Zdroj: Depositphotos)

Jaké znáte vánoční zvyky a tradice?

Dodnes se snad v každé domácnosti dodržují na Vánoce nejrůznější zvyky a tradice. A pokud se nedodržují, tak by se asi nenašel člověk, který by o nějakém zvyku a vánoční tradici nevěděl. Pojďme si spolu připomenout ty nejznámější a zavzpomínat na ty, na něž se už zapomnělo. 

Zdobení vánočního stromku

Tato tradice není z těch nejstarších, ale jistě nejhezčích. Nejčastěji se zdobí jehličnaté stromky jako smrky, borovičky nebo jedle. První vánoční stromek byl ozdoben na území dnešního Německa údajně okolo roku 1570 a původně byl ozdoben jablky, ořechy a jinými potravinami. V těchto dobách měly okrášlené stromy nebo větve ochranitelskou funkci. V 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami a posléze se přešlo na elektrická světýlka. Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk a měla jistou pravdu, protože již staří Keltové si zdobili posvátné stromy a uctívali jimi boha Slunce. Současná doba přinesla svěží vítr i do zdobení vánočních stromečků. Ze zdobení jablíčky a ořechy se přešlo na korálkové ozdoby a dále na ozdoby skleněné, a dnes se kombinují různé dekorace a vrací se zpět k přírodním materiálům. 

Stromeček
Stromeček se u nás zdobí až od začátku 19. století (Zdroj: Depositphotos)

Barborky

4. prosince chodí svobodné dívky trhat třešňové nebo višňové větvičky a pokud jim na Štědrý den vykvetou, budou se do roka vdávat. Podle původní tradice trhaly nejen dívky, ale i hospodyně větvičky proto, aby ochránily svou domácnost a podle druhu větviček si vyvěštili, co je příští rok čeká. Třešeň značila sňatek, zlatý déšť peníze, bříza zdraví. Kromě trhání větviček chodila Barbora po staveních někdy sama, někdy s průvodem a zpovídala děti, zda jsou hodné. Barbora většinou něco dětem dala. Obvykle ořechy, jablka, cukroví, ale tu a tam i nějakou bramboru, leckdy nahnilou. Doprovázel ji čert a koza. Čert byl připraven odnést děti do pekla, když zlobily a nemodlily se, a koza čenichala po koutech schované děti. 

Mikuláš a ti druzí

Původně s Mikulášem nechodil ani čert a ani anděl. V některých oblastech dokonce 5. prosince před Mikulášem chodila bíle oblečená žena, která představovala Boží Matku. Měla u sebe srp, kterým "stínala" nehodné. S Mikulášem pak chodívala Mikuláška - jeho matka, která šlehala březovými proutky po oknech a nosila košík s dárky pro hodné děti. V Mikulášově průvodu se později zjevovali andělé, čerti, Židé, mastičkáři, kominík, husaři, medvědi nebo chasníci, kteří nesli dárky dětem. Tato pestrá směsice nahrazovala později zavedeného Ježíška. Jako zlé znamení s nimi chodila též smrt. Bohužel toto představení nadělalo velmi mnoho zlé krve, neboť se Mikulášova čeládka chovala nevázaně, strašila až přespříliš a mnoha dětem způsobily i zranění. 

Mikuláš
Mikuláš představuje dobrou, které naděluje dětem dárky (Zdroj: Depositphotos)

Svatá Lucie byla další z mystických postav, která 13. prosince obcházela domácnosti a kontrolovala pořádek, neposlušné děti, dodržování půstu a zvyk, že se 13. prosince nesmí drát peří a příst. Hodným dětem nadělovala Lucie do punčochy. 

Místo vánočního stromečku se připravoval betlém, který symbolizoval narození Ježíše Krista.

Betlém
Betlém představoval zrození Ježíše Krista (Zdroj: Depositphotos)

Štědrý den

Na štědrý den se dodržovala celá řada zvyklostí a tradic. Od rána se lidé postili, aby viděli "zlaté prasátko". Tím se pak lidé škádlívali, když nechávali běhat "prasátka" po zdech z odlesku zrcadel. Jinak k tomuto dni patřil bezmasý půst, jedla se jen polévka a jídla bez masa. Na dodržování půstu dohlížely Perchty. Šlo o strašidelné bytosti, které byly známé již od Keltů a představovaly pokání a symbol zla. 

Bývalo zvykem, že v hostincích se připravovalo pohoštění pro náhodné pocestné. I hospodyně pamatovaly na nenadálé návštěvy a pokud host náhodou nepřišel, vyšly ho samy hledat. Nebylo zvykem, že se připravovala štědrovečerní večeře, jakou známe dnes. Pouze ryba byla klasickým jídlem a její šupiny se dávaly pod talíř, aby přinesly peníze do domu. Vařívaly se sladké kaše, kaše jáhelné a obilné, luštěniny jako hrách a čočka, kapr na černo se švestkovou omáčkou, podávaly se bramborové šišky nebo knedlíky. Pojídal se hojně česnek, aby si lidé zaručili zdraví. Bramborový salát se začal připravovat až v období druhé světové války. Kromě večeře se připravovala vánočka, cukroví a drobné sladkosti a ovoce. 

Kapr
Ryba patřila na sváteční stůl od pradávna (Zdroj: Depositphotos)

Domácí se obdarovávali drobnostmi, zbytky jídla se rozdělovaly mezi domácí zvířata a část se zakopávala na zahradě. Tradovalo se, že kdo nikomu na Štědrý den nedá dárek, skončí v bídě. Nesmělo se v ten den prát prádlo, protože to přinášelo smůlu. Také se prádlo nesmělo věšet, protože by se během roku mohl někdo oběsit.  Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal. Nesmí se zametat, aby z domu nebyli vymeteni duchové mrtvých. Nesmí se šít a plést, aby myši nezničily výsledek. Od štědrovečerní tabule podle pověry nesmí vstávat od stolu nikdo, dokud všichni nedojí, to aby rodina zůstala pohromadě. Podle pověry ten, kdo od stolu vstane, do roka zemře. Někde bylo ale dovoleno hospodyni, aby od stolu vstávala. Jinde zase naopak hospodyně vstávat nesměla, protože by slepice nenesly. Někde se svazovaly nohy od stolu, aby rodina zůstala pohromadě. 

Dárky
Domácí se obdarovávali maličkostmi (Zdroj: Depositphotos)

Mezi další zvyky pak patřilo rozkrajování jablek - věštění zdraví na příští rok, pouštění skořápkových lodiček po vodě, které značily, zda zůstane rodina pohromadě nebo se rozejde, lití olova, z jehož vychladlého tvaru pak lidé hádali svůj osud, svobodné dívky házely střevícem za hlavu, aby věděly, zda se vdají daleko nebo ne. Dodnes dodržujeme tradici sudého počtu strávníků u stolu - u lichého počtu se prostírá pro "hosta". Dívky v sadě třásly bezem a ozval-li se přitom štěkot psa, hádaly, odkud si pro ně ženich přijde. Také se klepalo na kurník a pokud se ozval kohout, měla dívka naději, že se brzy vdá. Sekera pod stolem zase chránila před zlými silami, ořech u postele před blechami a štěnicemi. 

Svíčky
Lodičky ze svíček jsou dodnes dodržovaným zvykem (Zdroj: Depositphotos)

Vánočních tradic a zvyků je opravdu neskutečně velké množství a celý výčet by zabral ještě daleko delší seznam. Mnoho se jich z našich myslí již vytratilo a zapomněli jsme na ně, ale stejně tak jich spousta v našem podvědomí zůstává a třebaže se mnohdy jedná o pohanské zvyky, rádi je dodržujeme. Vzpomeňte si proto na staré tradice a zvyky o Štědrém dni a vyzkoušejte si některé z nich. Užijete s přitom hodně zábavy a den vám uteče v soudržnosti s rodinou a bude zcela jiný než ostatní sváteční dny.

Související k tématu