Pokojové rostliny vyžadují péči i v zimě

Co musíme pokojovým rostlinám dopřát, aby dobře prospívaly i v zimě? Je toho dost, zima je dlouhá a především nedostatek světla a vysoká teplota v bytech rostlinám vadí. Shazují listy, žloutnou, vytahují se. Je nutné připomenout základní nároky rostlin a upravit podle nich některé nevyhovující faktory.

Pokojové rostliny potřebují naši péči i v zimě (Zdroj: Ludmila Dušková)

Pečovat o pokojové rostliny v zimě nese svá specifika a neuškodí, pokud si je zopakujeme. Jsou trochu odlišná od péče během roku, a tak by se nám  mohlo lehce stát, že pokojovým rostlinám přílišnou nebo nežádoucí péčí spíš uškodíme, než prospějeme.

Světlo

Základním požadavkem většiny rostlin je vysoká intenzita denního světla. Čím více světla, tím lépe. Většina rostlin však snáší špatně přímé sluneční záření především za poledne, protože může dojít k popálení listů. Je tedy žádoucí rostlinám poskytnout co nejvíce denního světla, ale pokud možno dlouhodobě je nevystavovat přímým slunečním paprskům.

Světlo a zálivka
Pokojovky vyžadují již od podzimu dostatek světla a omezenou zálivku (Zdroj: Ludmila Dušková)

Vzduch

Dalším z velmi důležitých požadavků je proudění vzduchu, takže nenechávejte rostliny zavřené například v uzamčeném pokoji, který se nepoužívá. Suchý vzduch je také jedním z faktorů, se kterým se potýká řada rostlin. Vzdušná vlhkost je určitě žádoucí, a proto jsou velmi vhodné např. zvlhčovače na radiátorech.

Květiny
Přes zimu je potřeba větrat a poskytnout rostlinám čerstvý vzduch (Zdroj: Depositphotos)

Teplota

Teplota by měla mít stabilní charakter, neboť velké, ale i časté kolísání teplot může vést k zániku rostliny. Některé rostliny snášejí ústřední topení lépe než jiné. Pro většinu rostlin je ideální rozmezí teplot 15 - 20 °C. Pokud je teplota vyšší, a to platí především pro byty s ústředním topením, a jsou využívány všechny místnosti, je nutné dopřát rostlinám dostatek světla a zalévat alespoň jedenkrát týdně. Pokud je možné v jedné místnosti snížit teplotu, je ideální veškeré rostliny přemístit sem, zalévat pak postačí 1x za 10 - 14 dnů.

Zasychání špiček listů
Špičky listů zasychají hlavně při špatné péči (Zdroj: Ludmila Dušková)

Voda

Je dobré vědět, jakou potřebu vody má vaše konkrétní rostlina a zalévání provádět jen tak často, jak je to nutné. Většina rostlin snese zimní (suché) období dobře, ale naprostá většina pokojových rostlin hyne kvůli nadměrné zálivce. Pokud již rostlinu přemokříte, nechte ji vyschnout přirozeně ve vzdušné místnosti. Nesnažte se proces urychlit přenesením rostliny do tepla či na slunce. Mnozí pěstitelé se dopouštějí chyby také tím, že zalévají často a málo. Rostliny mají však rády pořádnou zálivku následovanou sušším obdobím, kdy se může do půdy dostat vzduch a kořeny tak mohou dýchat.

Zálivka
I v zimě je potřeba pokojovky zalévat (Zdroj: Depositphotos)

Přesazování

Dalším důležitým bodem je přesazování. Provádí se tehdy, kdy rostlina je omezena květináčem, vidíme pouze spleť kořenů a málo zeminy. Rostlina netvoří přírůstky a ze dna květináče se prodírají kořínky. Pro přesazení volíme květináč pouze o něco větší, než byl původní. Rostlinu opatrně vyjmeme z nevyhovující nádoby, na dno nové dáme drenážní vrstvu, nejlépe keramzit nebo štěrk, a to z toho důvodu, že voda může protéci do podmisky a nedochází tak k přemokření substrátu a následnému uhnití kořenů. Rostlinu přesadíme do vlhkého kvalitního substrátu. Ten se vyplatí koupit, než brát zeminu za zahrádky, většinou obsahuje semena plevelů, či škůdce a je špatně propustná pro vodu. Po přesazení alespoň tři dny rostlinu nezaléváme. Toto opatření vede k povzbuzení kořenů a jejich prorůstání do čerstvé zeminy. Po přesazení rostliny chráníme před přímým slunečním zářením. Vhodným obdobím pro přesazování je únor a srpen.

Přesazování
Zima je ideální čas na přesazování (Zdroj: Depositphotos)

Hnojivo

Rostliny je nutné také během vegetace přihnojovat. Pro tyto účely je na trhu celá škála především tekutých kombinovaných hnojiv, které jsou většinou velmi kvalitní a spolehlivé. Rostliny je možné přihnojovat na list, při postřiku. Při dávkování se vyplatí dodržet stanovené množství uvedené v návodu než předávkování. Během zimních měsíců se pokojové rostliny nepřihnojují.

Hnojení
V zimě není potřeba hnojit, rostliny si potřebují odpočinout (Zdroj: Depositphotos)

Většinu rostlin je třeba udržovat pravidelným řezem. U některých je to především otázka vzhledu a hygieny. Jednoduše se odstraňují odumřelé listy a odkvetlé květy, aby rostlina vypadala pěkně a svěže. Dalším důvodem řezu je povzbuzení rostliny ke kvetení, např. u ibišků či citrusů. Pro řez volíme ostrý nůž, nebo zahradnické nůžky.

Skvrnitost listů pokojovek
Skvrnitost listů může zapříčinit i přímé slunce (Zdroj: Ludmila Dušková)

Choroby a škůdci

Největším úskalím v péči o pokojové rostliny je výskyt chorob a škůdců. Objevují se z různých důvodů, přineseme je s novou rostlinou, z nevhodné zeminy, nadměrné zálivky a mnoho dalších. Většinou budeme chtít rostliny zachránit a v takových případech přicházejí ke slovu postřiky. K dostání je celá řada velice účinných chemických přípravků. Ty jsou však k aplikaci v uzavřené místnosti, kde často jíme nebo odpočíváme, případně jsou v bytě děti či domácí zvířata, zcela nevhodné. Vdechování výparů z těchto přípravků, či přímý kontakt s nimi, je totiž zdraví škodlivé. Mnohem zajímavějším řešením nabízí hned celá řada přípravků ekologických, které lidem ani zvířatům nemohou ublížit.

Postřik
Škůdce se budeme snažit odstranit vhodným postřikem (Zdroj: Depositphotos)

Ochrana

Základem ochrany jsou vizuální lapače škůdců. Především se jedná o plastové trojúhelníčky, opatřené nevysychavým lepidlem, které se prodávají ve žluté a modré barvě. Zbarvení je cílené, vychází z citlivosti hmyzu na různé barvy. Žluté slouží k odchytu molic, mšic či smutnic, modré pak zabírají na třásněnky. Jednotlivé lapače stačí zapíchnout do květináče, případně zavěsit přímo na rostlinu pomocí slabého drátku. Nezapomeňte, že lapač by měl být umístěn u rostlin celoročně, a v případě polepení škůdci je nutné jej okamžitě vyměnit za nový. Tímto jednoduchým způsobem lze velmi snadno zabránit kalamitnímu přemnožení výše jmenovaných škůdců, kteří, pokud rostlinu neošetříme, mají za následek její totální likvidaci.

Červci na krotonu
Červce musíme odstraňovat pomocí postřiku (Zdroj: Ludmila Dušková)

Samotné lapače však mnohdy nestačí. Tady je možné použít přípravek Careo nebo Mospilan. Z koncentrátu se připravuje podle návodu roztok a pomocí rozprašovače se aplikuje na rostlinu. Z důvodu lepší smáčivosti, především u listů s voskovým povlakem, se vyplatí přidat do roztoku smáčedlo, případně pár kapek saponátu. Na listech se pak netvoří jednotlivé kapičky, které snadno stečou, ale povrch rostliny se rovnoměrně pokryje vrstvou postřikové kapaliny. Napadené listy ošetřujeme i na spodní straně, proto použití kvalitního rozprašovače je na místě, protože bez dokonalé mlhy nelze očekávat uspokojivý výsledek. Uvedené přípravky likvidují především mladší vývojová stadia molic, mšic, smutnic, červců, třásněnek a puklic, včetně jejich vajíček. Postřik je však nutné pravidelně, v intervalu asi 10 dnů opakovat. Hlavní zásadou však v boji se škůdci je prevence, proto je vhodné použít postřik včas, tedy při výskytu prvních jedinců. Tím se snadno předejde kalamitnímu zamoření škůdci, jejichž likvidace po přemnožení bývá obtížná.

Svilušky na oleandru
Svilušky dokáží rostlinu úplně zničit, vyženeme je postřikem (Zdroj: Ludmila Dušková)

Ze všeho nejhorší je však likvidace puklic. Jejich povrch je chráněn ochranným voskovým štítkem, který zabraňuje pronikání přípravku ke škůdci. Tady musíme většinou trpělivě mechanicky otírat rostlinu štětečkem či vatou namočenou ve slabém roztoku lihu nebo mýdla. Úspěšnost spočívá zejména v důkladném odstranění dospělců a omytí mladších vývojových stadií.

Puklice na durmanu
Puklice jsou obtížní škůdci na rostlinách a velmi špatně se likvidují (Zdroj: Ludmila Dušková)

Smutnice

Velmi častým problémem je také výskyt smutnic. Velmi nápadní jsou především dospělci – mušky velké 2–4 mm černošedé barvy, které vylétávají z půdy. Larvy smutnic prodělávají vývoj v zemi, jsou 5–7 mm dlouhé, bílé průhledné s černou hlavou. Poškozují nejmladší kořínky především mladých rostlin. Dospělé mušky vylétají po vylíhnutí z larev z květináčů a rozlétají se po bytě. Zemina v květináčích by se neměla přemokřovat, spíše volit spodní zálivku do misek. V poslední době se osvědčuje proti smutnicím aplikace parazitické hlístice Steinernema feltiae. Hlístice se dodávají do půdy formou zálivky, především v době výskytu larev smutnic (především jaro). Hlístice se v půdě aktivně pohybují a čichem vyhledávají hostitele. Napadené larvy smutnic během několika dnů hynou. V uhynulých larvách smutnic se hlístice dále množí. Po opuštění larev vyhledávají nové hostitele. Tak je také zajištěna dlouhodobější ochrana před tímto hmyzem. Pokud nejsou v substrátu přítomny další larvy smutnic, či jiného vhodného hmyzu, populace hlístic odumírá.

Škůdci
Na škůdce nasadíme účinnou zbraň chemickou nebo biologickou (Zdroj: Depositphotos)

Houbové choroby

Další možnost napadení našich pokojových rostlin představují houbové choroby. Nejčastěji můžeme pozorovat padlí, které se projevuje výskytem velmi nápadných moučnatých povlaků na listech. Také nejrůznější skvrnitosti listů, mívají často příčinu v houbovém napadení. Právě tak jako tomu bylo u škůdců i v těchto případech bývá použití chemických přípravků velmi problematické. Jako snadné řešení se nabízí využití přípravků biologických, na bázi minerálních olejů. Tyto přípravky nemají ochrannou lhůtu, jsou zdravotně nezávadné pro lidi i domácí zvířata. Jejich aplikace je možná přímo v bytě, bez složitého přemísťování rostlin ven či na chodbu. Princip jejich účinku spočívá ve vytvoření olejového povlaku na listech rostlin, a tím k zabránění šíření onemocnění. Pokud však je již napadení chorobou i škůdcem v příliš pokročilém stavu a přípravky biologické nestačí, pak jsme nuceni sáhnout pro postřik chemický. Zde je však nutné přísně dodržovat koncentrace i způsoby aplikace uvedené v návodu.

Babiččina medicína pro pokojové rostliny

Mnozí pěstitelé se rádi vracejí k použití starých lidových metod, které jsou popsány ve starých zahradnických kalendářích a rádcích. 

Byliny
Můžeme zkusit použít i bylinné odvary (Zdroj: Depositphotos)

Ze zahradnického rádce z roku 1918 citujeme:

  • Zakup tabák velejemný, nasyp dvě špetky do studené vody, nech močit osm hodin, poté zahřej, a slij. Vylouhuj, zalij a oros napadené rostlinstvo, druhý den opakuj a dobereš se zdravých rostlin. Doporučeno jest proti škůdcům na listech sajících a kořenům škodících.
  • Rozřež cibuli velkou a česnek na kusy i se slupkou výluh udělej, po dvou hodinách sceď a rostliny zalévej i postřikuj. Škůdců nebezpečných se zbavíš, rostliny zezelenají a bujnost najdou.
  • Kopřivy natrhej, v kádi vylouhuj čtrnáct dnů, tím dopřeješ rostlinám očistnou a ozdravnou kůru.
  • Požni přesličku, k ní přidej květy měsíčku, louhuj tři neděle a jako zalévací a kropící lázeň použij. Výborně se bude dařit jak tvým rostlinám v domácnosti, tak i na záhonech.
  • Posekej fazolovou nať po sklizni, rozdrť a den a noc louhuj, jest to ozdravná lázeň pro tvé květiny i zeleninu.
  • Rozřízni čerstvou cibuli na polovinu a potírej nemocné listy svých květin, všech obtížných škůdců a nemocí rostliny své zbavíš.

Související k tématu