Výsadba drobného ovoce začíná

Listopad je měsícem orby, hnojení a výsadby. Sázíme ovocné stromy, okrasné keře, růže a v neposlední řadě – drobné ovoce, kde je opravdu z čeho vybírat. Především ale sázíme angrešt a rybíz. Oba druhy patří k nejběžněji pěstovaným na našich zahrádkách pro možnost všestranného využití. O angreštu se právem hovoří jako o citronech mírného pásma pro vysoký obsah vitamínu C.

Výsadba drobného ovoce ponese své plody (Zdroj: Depositphotos)

Vhodné podmínky pro pěstování drobného ovoce 

Rybíz

Je nevhodnější ho pěstovat jako keř, přestože se v posledních letech pěstování rybízu zaměřuje především na stromkové tvary. Ve tvaru keře se rybíz snadno zmlazuje a déle vydrží na stanovišti, v dobrých podmínkách a při dobrém ošetřování až 40 let. Rybíz pěstovaný ve tvaru stromku rychle stárne. Prakticky po osmi až deseti letech je potřeba nahradit novým. Rybíz potřebuje pro zdárný růst a vývoj středně těžké, dostatečně vlhké a humusem bohaté půdy.  Nejnáročnější na půdu jsou bílé odrůdy. Červené a bílé odrůdy potřebují mírně kyselé půdy, černé odrůdy snesou naopak i půdy s větším obsahem vápna. Rybíz vyžaduje více dešťových srážek a vyšší vzdušnou vlhkost. Proto se mu zvláště dobře daří v podhorských polohách (a to i v n.m. 800 m) nebo v nižších polohách v blízkosti lesních celků, kde bývá vlhčeji. Rybíz nesázíme do mrazových kotlin, kde by květy, objevující se brzy na jaře mohly zmrznout.

Rybíz Detvan
Keřové rybízy mají vyšší odolnost (Zdroj: Ludmila Dušková)

Protože rybíz raší velmi brzo na jaře, je vhodnější sázet 1-2leté sazenice na podzim. Při výsadbě zkracujeme příliš dlouhé, případně poškozené kořeny, u nadzemní části ponecháme 3-5 silných výhonů, slabé odstraníme. Sázíme do jam širokých i hlubokých 40 cm, a to tak hluboko, aby sazenice byla asi o 5 cm hlouběji, než rostla ve školce. Je  totiž nutné, aby všechny výhony byly přihrnuty zemí a mohly tak vytvořit vlastní kořeny, čímž se později usnadní zmlazování keřů. V případě lehké půdy přidáváme 5 cm, vzhledem ke slehnutí po zimních měsících. Při výsadbě dáme do jamek dobře proleželý kompost a dobře zalijeme.  Doporučené odrůdy – Rondom, Detvan, Primus, Ojebyn.

Stromkový rybíz Rondo
Stromkové rybízy jsou víc choulostivé (Zdroj: Ludmila Dušková)

 Angrešt

Můžeme jej charakterizovat jako plodinu nenáročnou na půdní i klimatické podmínky. Nevhodné pro jeho pěstování jsou především polohy s četnými mlhami, protože v období pozdních jarních mrazíků hrozí větší nebezpečí namrznutí květů i plodů. Rostliny jsou zde také častěji napadány padlím. Dobře snáší mírné zastínění. Naopak nadměrné působení přímého slunečního světla může způsobit tzv. úžeh plodů. Nesnáší sucho tak i zamokření. Vyžaduje středně těžké, humozní, hlubší půdy, neutrální až slabě kyselé reakce, dobře zásobené živinami.

Angrešt Rodnik
Bílý angrešt je zdrojem vysokého obsahu vitamínu C (Zdroj: Ludmila Dušková)

Angrešt se pěstuje převážně ve tvaru stromku. Ze stejných důvodů jako je tomu u rybízu, je vhodnější provádět výsadbu na podzim. Vysazování se provádí do sponu 2x1 m k pevným kolíkům, které na rozdíl od ovocných stromů mají sahat nad korunku. Při pozdější obvykle velké násadě plodů vyvazujeme ke kolíku i jednotlivé větve, a tak zabráníme vylomení korunky. Stejně jako u rybízu vysazujeme do stejné hloubky jako rostly ve školce, případně o 5 cm hlouběji podle kvality půdy. Z odrůd jsou vyhledávány především ty s vysokou odolností americkému padlí. Z bílých odrůd je vynikající Invicta nebo Rodnik. Z červených pak Remarka nebo Niesluchovski.

Angrešt Niesluchovski
Červený angrešt si dobývá své místo mezi pěstiteli (Zdroj: Ludmila Dušková)

Z drobného ovoce jsou vhodné pro podzimní výsadbu také kanadské borůvky, rakytník řešetlákový, muchovník, kiwi, ostružiny, maliny a další.

Bílý rybíz Primus
Bílý rybíz vyžaduje specifickou půdu (Zdroj: Ludmila Dušková)

Maliny a ostružiny

Představují významný doplněk pěstovaných kultur především u drobných pěstitelů. Aby ne, vždyť sklízet sladké lahodné plody až do zámrazu by chtěl určitě každý vyznavač tohoto skvělého ovoce. Odrůd je v sortimentu celá řada, mezi osvědčené stálice patří např. Rubín, Zeva II, Canby. Proto je vhodné upozornit pěstitele hned na dvě novinky, které obohacují stávající sortiment. Červená odrůda Autum Bliss je ještě doplněna odrůdou se žlutými plody – Golden Bliss. Obě odrůdy se vyznačují sladkými atraktivními plody, které se sklízejí především ve druhé polovině léta a pro sklizně až do zámrazu se označují jako stáleplodící.

Drobné ovoce
Drobné ovoce je mezi pěstiteli velmi oblíbené (Zdroj: Depositphotos)

Maliníku se daří ve všech ovocnářských oblastech na slunném stanovišti, chráněném před větrem. Na plné a přímé osvětlení horní části výhonů je zvláště náročný. Naopak zastínění bazální části výhonů je příznivé, protože tak nejvíce odpovídá původním stanovištím maliníku na lesních pasekách. Půdy vyžaduje středně těžké, propustné, vlhčí a humózní, mírně kyselé. Nevhodné jsou půdy těžké a zamokřené. V takových podmínkách trpí houbovými chorobami a virózami, výhony špatně vyzrávají a v zimě vymrzají. Nesnáší také lehké, písčité, vysychavé půdy. Pro vysokou potřebu vláhy lze maliník, stejně jako například rybíz, pěstovat v podhůří. V těchto podmínkách vzhledem k pozdní době květu, nedochází k jejich poškození nízkými teplotami. Tyto oblasti také poskytují maliníku potřebný úhrn srážek a to 700-800 mm. V aridních oblastech potřebuje v době intenzivního růstu a vývoje doplňkovou závlahu. Ta se osvědčila především před sklizní a v době sklizně.  Stáleplodící odrůdy dosahují vysoké úrody na jednoletých výhonech, proto je potřeba již na podzim po sklizni pruty seříznout až u země. Tento zásah je možné provést i brzy na jaře. Na nových výhonech pak budeme sklízet.

Maliny
Maliny se pěstují poměrně snadno (Zdroj: Depositphotos)

Zdravé sazenice maliníku vysazujeme do dobře zpracované odplevelené půdy na podzim, ale také v předjarním a jarním období. Pro kontejnerované rostliny je nejvhodnější doba březen - duben, kromě mrazivých dnů, je lze vysazovat po celý rok. Rostliny bez kořenových balů je nejlepší vysazovat od srpna do října. Pokud přijde období dlouhotrvajícího sucha v období výsadby, rostliny je nutné ještě před zahrnutím důkladně zalít. Při pěstování stáleplodících odrůd musíme počítat s poměrně dlouhými silnými výhony doslova obalenými průběžně zrajícími plody. Při nedostatku místa se proto vyplatí jejich vyvázání k opoře.

Maliník
Maliníky vysazujeme do prodyšné půdy (Zdroj: Depositphotos)

Ostružiny se řadí do skupiny černého ovoce, které v současné době patří mezi nejvyhledávanější druhy. Nejen lékaři, ale i domácí léčitelé využívají černého ovoce k léčení, a především zmírnění následků civilizačních chorob. Donedávna byl ponejvíce pěstován pouze černý rybíz. Poslední desetiletí je však poznamenáno nebývalým zájmem o pěstování borůvek, černého jeřábu, a především ostružin. Dokonce je prokázáno, že by každý člověk měl zkonzumovat během léta nejméně 2 kg černých plodů. Ostružiny obsahují především vitamín C (21 %), A, minerální látky a ovocné cukry prospěšné lidskému zdraví. Používají se na výrobu vín, šťáv, kompotů, marmelád, džemů, ale nejvyhledávanější jsou v čerstvém stavu. Ani mrazením neztrácejí chuť, barvu a konzistenci.

Maliník
Maliníky vysazujeme do prodyšné půdy (Zdroj: Depositphotos)
Žluté maliny
Žluté maliny nejsou tak rozšířené jako červené (Zdroj: Ludmila Dušková)

 Na rozdíl od maliníku však ostružiník vyžaduje vhodnou polohu, protože potřebuje teplejší stanoviště chráněné proti mrazům a chladným větrům. V drsnějších polohách ostružiníky, především beztrnné, často vymrzají. Vhodná jsou nezastíněná slunečná místa. Ostružiníkům velmi svědčí hlinité půdy dobře zásobené humusem a bohaté na živiny. Na půdní vláhu jsou méně náročné než maliníky a je možné je pěstovat i v sušších kamenitých půdách. Pro novou výsadbu volíme místo, kde ostružiny ani maliny nerostly řadu let. Vysazujeme jednoleté sazenice. Protože beztrnné odrůdy ostružiníku se množí hlavně řízkováním, používají se k výsadbě především kontejnerované zakořeněné sazenice s kořenovým balem.

Ostružiny na misce
Ostružiny jsou velmi chutné a žádané (Zdroj: Depositphotos)

Výsadbové místo připravíme předem, především se postaráme o důkladné odplevelení. Ostružiníky do připravené půdy můžeme vysazovat na podzim i na jaře, pokud máme kontejnerované sazenice, tak po celé vegetační období.  Rostliny vysazujeme do jamek o rozměrech 0,3x0,3 m. Povrchovou zeminu na výšku rýče odložíme a nahradíme asi 10 cm vrstvou zahradního kompostu - na dno jámy a na zbytek použijeme zeminu původní. Sazenici po vysazení zalijeme a výhon seřízneme na 2-3 očka. Jestliže sázíme na podzim, přihrneme sazenicím půdu na ochranu proti vymrznutí. Doporučené odrůdy: Thornfree – odrůda s velkými těžkými plody sladkokyselé aromatické chuti. Plodnost vysoká a pravidelná. První sběr lze očekávat ve 2. polovině srpna. Rostlina je bez trnů. Wilsonův raný – odrůda se sladkými aromatickými plody střední velikosti. Do prvního sběru zraje již koncem července, plody zrají stejnoměrně, nepřezrávají. Vhodná i do podhorských oblastí.

Související k tématu