Zimní recepty našich prababiček jsou i dnes chutné a zdravé

Pokud se bavíme o typické kuchyni z doby našich prababiček, tak mezi lidmi byla ve velké oblibě různá moučná jídla a jídla z bramborového těsta. Maso se jedlo méně často, většinou v neděli a o svátcích. Typické pro českou kuchyni jsou hustší polévky se zavářkou, husté omáčky, vařená či dušená zelenina, sladké pečivo z kynutého těsta jako jsou koláče a buchty a také kaše.

Zimní recepty našich prababiček jsou i dnes chutné a zdravé (zdroj: Depositphotos)

Co jedli naši předkové?

Pro českou kuchyni jsou typická jídla připravená z lokálních druhů zeleniny, ovoce a polních plodin. K běžným surovinám patřily obiloviny, brambory, zelí, hrách, pohanka, jáhly, kroupy, jablka, hrušky. V Čechách má také velkou tradici sběr hub, a proto celá řada receptů obsahuje houby.

Brambory
Brambory byly ještě před 100 lety jídlem chudých (Zdroj: Depositphotos.com)

Staročeské zelníky

 Představují jednoduchý recept z levných a dobře dostupných druhů zeleniny jako jsou brambory a zelí. Jídávaly se zejména jako večerní jídlo.

500 g brambor, 250 g kysaného zelí, 1cibule, 4 lžíce bramborového škrobu, 1 vejce, sůl, trocha pepře, máslo

Syrové brambory jemně nastrouháme, zelí necháme okapat a nakrájíme na menší kousky. Cibuli nasekáme na malé kostičky. Všechno vložíme do větší mísy a přidáme vajíčko, škrob, sůl a pepř. Na větší pánvi rozpustíme máslo nebo olej a z těsta smažíme středně velké placičky z obou stran. Zelníky dobře chutnají s mlékem či kefírem.

Placky
Bramborové placky platily za výživné jídlo (Zdroj: Depositphotos.com)

Krkonošské kyselo

Je velmi autentická polévka, která se jedla jako první jídlo dne i jako večeře. Opět kombinuje dostupné domácí potraviny. Je sytá a určitě po ní nebudete mít dlouho hlad. Zajímavá je na ni její nakyslá chuť, kterou ji propůjčuje chlebový kvásek.

500 g brambor, 200 g chlebového kvásku, 50 g másla, 600 ml vody, 100 ml smetany ke šlehání, velká hrst sušených hub, 3 - 4 vejce, 1 cibule, nasekaná pažitka, kmín, sůl a pepř.

Chlebový kvásek promícháme s trochou studené vody a necháme alespoň 45 minut odležet. Poté si připravíme brambory. Uvaříme je i se slupkou, po vychladnutí je oloupeme a nakrájíme na kousky. Vrátíme se ke kvásku, přidáme k němu na kousky nakrájené houby, v zimě používáme sušené houby. Vždy je potřeba je nechat ideálně přes noc namočené ve studené vodě, aby ji natáhly a změkly. Osolíme, přidáme kmín a chvilku provaříme dohromady. Chceme docílit husté a hladké konzistence. Poté přilijeme zbylou vodu a provaříme ještě několik minut. Přidáme na kousky nakrájené vařené brambory. Nakrájíme cibulku na malé kostičky a lehce osmahneme na pánvi, použijeme ji jako základ pro vajíčka, která na ní umícháme, vajíčka chceme mít hodně tekutá. Trochu osolíme. Vejce s cibulkou přidáme k polévce. Podle chuti dosolíme, opepříme a na talíři sypeme nasekanou petrželkou.

Kyselo
Krkonošské kyselo je dodnes velmi vyhledávanou polévkou (Zdroj: Depositphotos.com)

Škubánky s mákem

Škubánky jsou další typický recept. Jedná se o sladké jídlo, připravené z mouky a brambor. Specifickou chuť mu propůjčuje mák, kterým škubánky sypeme. Potřebujeme: 1 kg brambor, 220 g hladké mouky, 200 g mletého máku, 100 g moučkového cukru, strouhaný tvaroh, libovolný omastek, sůl

Brambory oloupeme, nakrájíme na kousky a uvaříme do měkka. Vodu slijeme, ale trochu ji necháme, asi tak aby sahala do poloviny brambor. Přidáme sůl, mouku a rozšťoucháme na těsto. Pokud je směs moc hustá, přidáme trochu mléka. Z těsta odkrajujeme polévkovou lžicí kousky, které smažíme na tuku do zlatova. Hotové sypeme strouhaným tvarohem, moučkovým cukrem a mletým mákem. Můžeme ještě polít přepuštěným máslem.

Škubánky
Škubánky se dělaly tradičně s mákem (Zdroj: Depositphotos.com)

Houbový kuba

Jídával se zejména v adventním období, často býval i součástí štědrovečerní večeře.

Potřebujeme: 200 g ječných krup, 200 ml zeleninového vývaru nebo vody, 100 g sušených hub, 1 větší cibuli, 3 stroužky česneku, 2 lžíce másla, trocha majoránky, sůl, kmín.

Kroupy propláchneme a uvaříme doměkka v osolené vodě. Sušené houby po namočení nakrájíme na menší kousky. Nakrájíme si cibuli na kostičky a pánvi ji na másle lehce orestujeme do zlatova. Přidáme kmín a houby a společně restujeme ještě asi 5 minut. Poté zalijeme vývarem nebo vodou a vaříme ještě 15 – 20 minut. Přidáme uvařené kroupy, prolisovaný česnek a majoránku. Pekáček vymažeme máslem a přemístíme do něj směs. Pečeme při 190 °C asi 20 minut. Na povrchu by měl mít křupavou krustičku a uvnitř lekce krémový. Nechceme, aby se úplně vysušil. Kubu jíme teplého jako hlavní jídlo. Dobře chutná i studený.

Krkonošský oukrop

Další tradiční polévka je na česnekové bázi. Zahřeje, výborně chutná i jako prevence proti nachlazení. Dnes je populární zejména jako lék na kocovinu. Krásně prohřeje i po celodenním bruslení nebo lyžování.

Potřebujeme: 1 litr vody, 2 brambory, 2 krajíce opečeného chleba, máslo, kmín, sůl, 5 stroužků česneku, majoránku, sekanou pažitky na posypání

Do vody nasypeme kmín a krátce povaříme. Do vývaru přidáme sůl, sušenou majoránku, 3 stroužky česneku a na kostky nakrájené brambory. Vaříme do změknutí brambor. Prolisujeme zbylé stroužky česneku a rozdělíme je do talířů. Rozdělíme opečený chléb a přidáme také do talířů. Nalijeme na ně polévku a posypeme sekanou petrželkou.

Česnečka
Česnečka se vařila na posílení i zasycení (Zdroj: Depositphotos.com)

Muzikanti

Jsou to výborné, téměř zapomenuté bramborové placičky, doplněné zelím a cibulkou.

Potřebujeme: 1 kg kysaného zelí, 1 kg vařených brambor, 150 g hladké mouky, 1 vejce, sůl, 4 lžíce másla, 2 cibule, cukr, sůl.

Kysané zelí uvaříme ve vodě do měkka. V jiném hrnci uvaříme ve slupce brambory, oloupeme je a najemno nastrouháme. Můžeme si je uvařit i jeden den předem. Dáme je na vál, přidáme mouku, sůl a vejce a prohněteme dohromady na kompaktní těsto, které vyválíme a nakrájíme na čtverečky. Smažíme je na pánvi na másle. Vložíme do větší mísy a posypeme osmaženou cibulkou. Nakonec přidáme uvařené a nasekané zelí, které jsme ochutili cukrem a solí. Můžeme promíchat a podle potřeby dosolit.

Zelí
Zelí se používalo do spousty staročeských pokrmů (Zdroj: Depositphotos.com)

Hrachová polévka

Byla oblíbená na horách, zejména pak v Podkrkonoší. V mnoha domácnostech nechyběla ani na Štědrovečerním stole. Na tradiční hrachovou polévku potřebujeme: 1,5 l vody, 150 g hrachu, trocha másla, 1 cibuli, 2 stroužky česneku, 50 g hladké mouky, sůl, pepř, majoránku, trošku nasekané petržele.

Důležitá je příprava hrachu. Aby byl lépe stravitelný a nenadýmal, je potřeba ho ideálně přes noc namočit. Druhý den jej uvaříme do měkka. Nasekáme si cibulku a jemně ji osmahneme na másle. V druhém kastrůlku si připravíme z másla a mouky světlou jíšku, tu zalijeme vodou a provaříme. Přidáme měkký hrách, cibulku a ostatní ingredience, 5 minut provaříme dohromady. Odstavíme a rozmixujeme. Na talíři sypeme petrželkou.

Hrachovka
Hrachová polévka se jedla na Štědrý den (Zdroj: Depositphotos.com)

Související k tématu