Znáte pověry spojené s dnem památky zesnulých, který se také označuje jako Samhain, Halloween nebo Dušičky?

Začátkem listopadu si každý rok připomínáme památku všech zesnulých. U nás se slaví Dušičky, v Americe Halloween a v Mexiku nádherný a veselý Día de los Muertos. Jde o přelom mezi podzimem a zimou, koncem teplého období a nastávajícím odpočinkem přírody. Připomínkou pomíjivosti a smrti a oslavou života a nových začátků. Jsou však s těmito svátky spjaté také nějaké pověry?

Dušičkový čas je období svátku zemřelých, kdy si své blízké připomínají v mnoha zemích světa (Zdroj: Depositphotos)

V kalendáři hledejte tento den přesně 2. listopadu. Původně je to svátek římsko-katolické církvi, ale je tak rozšířený, že ho slaví v podstatě všichni. Lidově se nazývá Dušičky. V tento den vzpomínáme na ty, kteří už nejsou s námi a zapalujeme na jejich památku svíčky. Hodně lidí chodí přímo na hroby, kde pokládají i květy a věnce. Se svými zemřelými v duchu rozmlouvají. U nás je tradicí zemřelé oplakávat, smutnit při vzpomínkách na ně, že už nejsou s námi. V jiných krajinách je to právě naopak a místo smutku skutečně slaví. Oslavují život, kteří tyto lidi prožili a vzpomínají na ně co nejveseleji, aby jim bylo i na té pomyslné druhé straně dobře a příjemně. Uctívají si je dobrou náladou, dobrým jídlem, vínem a také tancem, zpěvem a smíchem.

Zemřelý
Lidé věřili a věří, že v den Dušiček se duše zemřelých můžou vracet (Zdroj: Depositphotos)

Pověry a mýty spojené s Dušičkami

Při vzpomínce na zemřelé se často modlíme. Někdo používá vlastní slova, někdo modlitby předepsané církví. Modlitba od živých má pomoct zemřelé duši v očistci, tedy dušičce, aby očistila své hříchy a mohla najít věčný klid na nebesích. Tradovalo se, že pokud o dušičkách prší, tak to duše zemřelých litují a oplakávají své hříchy. V předvečer svátku vystupují duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykají za své hříchy, proto hospodáři v ten večer plnili lampu máslem místo olejem, aby si mohly dušičky ošetřit své popáleniny. A blízcí se napili studeného mléka nebo se jim přímo postříkali, aby se mohly dušičky také zchladit. Do ohně se také vhazovaly různé pokrmy jako pomoc pro vykoupení z hříchů a přilepšení pro duše v očistci. Dušičky se musely vrátit zpátky do záhrobí a do očistce prvním zvoněním z kostela. To vystrašené živé utěšovalo a s prvními tóny zvonů si oddechli.

Svíčky
Zesnulé si připomínáme zapálením svíčky, kdy jim svítíme na cestu (Zdroj: Depositphotos)

Pečení dušičkového pečiva

Pro tyto svátky se peklo speciální dušičkové pečivo ve tvaru kostí, kterému se říkalo také „kosti svatých“. Hospodyně často dělaly pečivo dvojaké. Ze světlé mouky pro rodinu a z tmavé pro čeleď. Ta rychle prokoukla dvojí metr a vytvořila říkanky o nespravedlnosti a rozdílnostech. Pečivem byli obdarování i žebráci a chudí lidé, kteří se zdržovali u kostela nebo hřbitova. Byla to také forma vykoupení dušiček za své hříchy ze života. Dušičkové pečivo je snadné a krásně provoní domov. Vzpomeňte si na své blízké a pusťte se také do pečení s chutí a tradicí.

Připravte si: 100 g Hery, 250 ml vlažného mléka, 4 vaječné žloutky a 1 celé vejce (nechte si na potřetí), 600 g dobré hladké mouky, 10 ml českého rumu nebo rumové tresti, trochu soli, 100 g práškového cukru, balíček opravdu čerstvého droždí, skořici, rozinky, povidla nebo makovou náplň a mandle.

Droždí rozmíchejte s cukrem a vlažným mlékem, a nechte na klidném a teplém místě vzejít kvásek. Pak přidejte ostatní suroviny, vypracujte těsto a nechte na teplém místě ještě 30 minut kynout. V průběhu kynutí můžete ještě jednou nebo dvakrát těsto propracovat. Pak odkrajujte menší kousky z těsta a vytvarujte z něj tvary kostí. Můžete je také naplnit povidly, rozinkami nebo mákem. Uložte na plech, potřete rozšlehaným vejcem a posypte mandlemi. Pečte do zlatova na 180 °C. A dobrou chuť!

Cukroví
Moderní doba vsadila na perníčky se strašidelnou tematikou (Zdroj: Depositphotos)
Kosti zemřelých
Cukroví ve tvaru kostí je tradiční v dušičkový čas (Zdroj: Depositphotos)

Pohanský svátek Samhain

Tento svátek začali na našem území slavit už staří Keltové. Slavili konec teplého letního období a příchod klidného, ale chladného zimního období. Slavili svátek Samhain, což byla noc, kdy se mrví vraceli mezi živé a živí mohli vstoupit do říše mrtvých. Zapalovaly se ohně, které měly chránit živé a rozmísťovaly se svítilny z vydlabaných řep, které svítily duchům na cestu. Tento svátek se v posledních letech těší nové oblibě a hodně lidí, hlavně žen tento svátek začal opět pravidelně slavit a uctívat. Je čas podívat se na svůj život a najít, co není v souladu a pro naše dobro. Co nám nevyhovuje nebo nám škodí a spálit to v kotlíku Bohyně smrti. Ponechat si jen to skutečné, pravdivé, co nám může dobře sloužit a prospět. Stejně jako příroda zachová jen silná a zdravá semínka, máme si i my ponechat plány a sny, které nás můžou posouvat a pomůžou nám vytvořit dobrý život. Vše ostatní nechte zahynout a spalte. Třeba pomyslně v ohni svíce. Před domem se nechávaly jablka nebo talíř s jídlem pro putující duše. Zemřelí předkové byli vítání vyřezanou dýní se svíčkou jako to známe dnes. Dýně sloužila zároveň jako ochrana před zlými a zlomyslnými duchy.

Čarovný kotlík
Vše, co nás trápí můžeme spálit v kotlíku Bohyně smrti (Zdroj: Depositphotos)
Samhain
Svátek Samhain oslavovali staří Keltové (Zdroj: Depositphotos)

Anglosaský Helloween

Ze svátku Dušiček později v anglosaských zemích vznikl svátek Helloween, který se rozšířil i do Ameriky. Slaví se dřív, a to 31. října, tedy v předvečer Dušiček. V Americe je natolik oblíbený, že se stal skoro národním sportem. Milují ho hlavně děti. Obléknou se do různých masek, většinou strašidelných a po setmění vyrazí ven. Od domu k domu klepou na dveře a žádají „vykoupení“ v podobě sladkostí. Přitom se vzájemně straší a baví se. Často to baví i dospělé, a slaví tak památku zesnulých zábavou a užíváním si života. Halloween má u nás své příznivce i odpůrce. Pro děti je to příležitost pro zábavu a maškaření. Dospělí u nás ještě stále většinou volí původní variantu tichého uctívání památky zesnulých.

Masky na Halloween
Děti milují zábavu a převleky (Zdroj: Depositphotos)

V Americe dětí chodí pro koledu se slovy „trick-or-treat“, co volně znamená „uplať mě, nebo ti něco provedu“. Skrblíkům většinou namažou kliku pastou, pomalují auto, nebo provedou jinou neškodnou lumpárnu. Kdysi se věřilo, že duše, které v tuto noc přijdou zpátky, mohou buď pomoct příteli nebo uškodit nepříteli, případně tedy děkovat za pomoc za života nebo se mstít za křivdy. Proto masky a strašení a koleda jako úplatek a vykoupení. Svíčky pak svítily na cestu zpátky. Pověra říká, že kdysi žil Hrozný Jack, který byl tak zlý a krutý, že ho nechtěli vzít ani do pekla. Proto musí bloudit světem s vydlabanou dýní na hlavě. A z toho vznikla tradice vydlabaných dýní se svíčkou u domů. Jako ochrana a odstrašení škůdcům a zlým duším, protože Jacka se i samo peklo bálo.

Strašidelné dýně
Dýně jsou znakem podzimu a Halloweenu (Zdroj: Depositphotos)

Día de los Muertos

Nejkrásnější oslavy zemřelých jsou asi v Mexiku. Slaví se stejně jako u nás Svátek všech zemřelých, tedy 2. listopadu. V Mexiku patří tento svátek k nejdůležitějším. Přípravám se proto věnuje patřičná pozornost, někde přípravy a oslava začínají už 31. října. V roce 1993 dokonce UNESCO prohlásilo Den mrtvých za „nehmotné dědictví lidstva“. Při osídlování původní krajiny kolonisty přijeli do krajiny i misionáři, kteří spojili aztécké a katolické zvyky. Mexičané věří, že 1. listopadu se vrací duše zemřelých dětí a 2. listopadu dospělých. Připravují pro své zemřelé, ale i  pro ty živé, bohaté pohoštění a zábavu. Na hřbitovech jedí, tančí a zpívají. Věří, že duše zemřelých jsou tam v tyto dny s nimi a slaví také. Připravují pro ně třeba sladké lebky (calaveritas) nebo sladký chleba s ruličkami připomínající kosti (pan de muerto). Zdobí oltáře, hlavně oranžovou barvou, květinami a svíčkami. Věří, že afrikány je ochrání a zaženou zlé duchy. Na oltář dávají i různé další předměty, třeba fotografie zemřelých, nebo oblíbené hračky dětí. Vzhledem k mexické pohostinnosti na některých místech probíhají oslavy i několik dní.

Oltář mrtvých
Oranžové afrikány mají ochránit živé před nepřejícnými zlými duchy (Zdroj: Depositphotos)
Tradiční cukroví
V Mexiku pro své zesnulé pečou chleba ve tvaru lebky (calaveritas) (Zdroj: Depositphotos)

Související k tématu