Zazimujeme choulostivé traviny

Také o traviny je potřeba se před příchodem zimy postarat. Traviny představují poměrně nenáročnou skupinu na zahradě pěstovaných druhů. Pouze před zimou je třeba se zaměřit na některé choulostivější druhy a dopřát jim dostatečnou přípravu, tak aby zimu přečkaly v pořádku.

Choulostivé traviny je potřeba zazimovat (Zdroj: Depositphotos)

Okrasné traviny tvoří stejně nezbytnou složku zahradní kompozice jako trvalky nebo listnaté keře. Sice nijak přepestře nekvetou, ale upoutají svým tvarem a strukturou. Působí moderně a dynamicky a mnohdy upoutají více než ty nejbarevnější rostliny. Mají velmi dlouhou estetickou působnost, spolu s ostatními druhy zdobí zahradu za vegetace, pokračují i v pozdním létě a na podzim, kdy většina z nich kvete. Jejich stébla jsou krásná i v zimní zasněžené zahradě. 

Ozdobné traviny ve skalce
Ozdobné traviny hrají ve skalkách podstatnou roli (Zdroj: Depositphotos)

Péče

Traviny můžeme vysazovat od jara do srpna. Nevysazujte je později, trávy musí být před příchodem zimy dobře zakořeněné a při pozdější podzimní výsadbě hrozí nebezpečí, že kořeny nestihnou dostatečně prorůst a travina vymrzává nebo uhnívá. Při výsadbě bychom měli respektovat původní úroveň půdy v kontejneru a nikdy, zejména v případě trsnatě rostoucích druhů, nevysazujeme hlouběji. Před příchodem zimy se všichni snažíme mít zahrádku co nejlépe uklizenou a připravenou na dlouhé období vegetačního klidu. Všechny uschlé a odkvetlé stonky květin by měly být odstraněny, pozor – u travin je to přesně opačně, vždy je upravujeme až na jaře. Tím, že odstřihneme duté květní stvoly na podzim, otevřeme cestu pro vodu jak z deště, tak ze sněhu. Trávy jsou na podzimní a zimní vlhkost velmi choulostivé, a pokud po takovém opatření na jaře už nevyraší, není to tím, že by rostlina zmrzla, ale tím, že uhnila. Navíc právě v zimě, kdy je zahrada poněkud prázdná a nezajímavá, ji trsy trav dodávají prostorovost a zvláštní kouzlo, zejména, jsou-li pokryty popraškem sněhu.

Druhy a zazimování

Travin je nepřeberné množství druhů, většina z nich miluje plné sluníčko a snese i sušší podmínky (ozdobnice, kostřava, imperata válcovitá), do stínu a se naopak hodí ostřice a bika. Problémy s naší zimou mají nejčastěji teplomilné traviny ze sušších oblastí. V našich podmínkách jim může vadit nejen silnější mráz, ale mnohem častěji i vysoká vlhkost  půdy, které způsobuje uhnití kořenů. Jednou z nejkrásnějších, ale zároveň nejchoulostivějších travin je pampová tráva, kostřava nebo rákosík.

Pampová tráva - pampas dvoudomý, kortadérie (Cortaderia selloana) 

Díky svému vzrůstu a nápadným květenstvím se uplatní především jako solitéra. Bohužel v našich klimatických podmínkách se ne vždy její pěstování daří, kortadérie je totiž velmi teplomilná a naše zima je pro ni často příliš tuhá nebo vlhká. Nicméně za pokus to stojí, a pokud jí věnujeme dostatek péče, můžeme se z ní těšit i na své zahradě. Kortadérie je velmi impozantní, dosahuje výšky od 1 až do 3 m, kvete velkým počtem bílých lat, které se objevují v září a v říjnu, kultivar ‘Rendatleri’ má květní laty růžové. Kortadérie vyžaduje maximálně teplé a chráněné stanoviště a zimní ochranu, zejména proti vlhkosti. Před prvními mrazy svažte stébla v horní třetině dohromady. Spodní části nakryjte listím a chvojím. Místo chvoje lze použít i bílou netkanou textilii. Proti mrazu a vlhkosti se budují také stany či ohrádky. Ohrádku vytvoříme ze čtyř kolíků, které do čtverce zatlučeme okolo rostliny. Okolo nich ovineme netkanou textilii nebo folii. Střed vyplníme suchým listím a zakryjeme i vrchní část, aby dovnitř nepršelo. Ochranný kryt sundáme až na jaře, kdy nehrozí nebezpečí silných mrazů. V případě suché zimy několikrát opatrně zalijeme.

Pampová tráva
Pampová tráva dorůstá až do výšky 3 metry (Zdroj: Depositphotos)

Miscanthus - ozdobnice

Ozdobnice jsou u nás asi nejpopulárnějším a nejširším rodem. Jedná se o 140 – 180 cm vysoké trsy, které mají často výrazně pestře proužkovaný stonek. Proužky mohou být vodorovné i svislé, nejčastěji pak bílé nebo žluté. Travina nejlépe vynikne v solitérním použití. Ozdobnice vyžaduje teplé slunné stanoviště, půdu pak živnou a vlhčí. Nesnáší zimní zamokření, jinak je plně mrazuvzdorná. Vysazujeme ji na slunná stanoviště do propustné půdy, to by jí mělo zajistit i bezproblémové zimování. Trsy ozdobnice lze na podzim, ideálně v listopadu stáhnout provázkem, aby zůstaly pohromadě a i v zimě držely svůj tvar. Svázané trsy působí dekorativně a často je vidíme i ve městské zeleni jako dekorační prvek.

Ozdobnice
Ozdobnice je často vysazována v městských parcích (Zdroj: Depositphotos)

Hakonechloa macra – rákosík japonský

Je velmi dekorativní travina pokryvného charakteru. Pochází z Japonska a tvoří krátce výběžkaté trsy, které jsou vysoké asi 40 cm. Nejznámější je kultivar ‘Aureola’, který má list se zlatým proužkem. Oproti předchozím kostřavám má rákosík zcela jiné požadavky, půdu vyžaduje vlhčí, humózní a propustnou. Lehké a vysýchavé půdy jsou nevhodné. Stanoviště by se mělo nacházet v polostínu, přímé slunce může popálit listy. Jedná se o mrazuvzdorný druh, jen v drsnějších podmínkách je v zimě nutná lehká přikrývka z listí.

Rákosík japonský
Rákosíku se bude dařit na vlhkém stanovišti (Zdroj: Depositphotos)

Festuca – kostřava

Kostřavy můžeme na našich zahradách vidět také poměrně často. Jedná se o nižší druhy, které zpravidla dosahují výšky 30 cm. Nejčastěji jsou používány ve větším množství k pokrytí půdy a do skalek. Kostřavy jsou velmi nenáročné, vyžadují plné slunce a spokojí se i s chudou, písčitou či štěrkovitou vysýchavou půdou. V každém případě by však měla být velmi dobře propustná. Speciální zimování nepotřebují.

Kostřava šedá
Kostřava je převážně skalková travina (Zdroj: Depositphotos)

Související k tématu