Hromady listí přivádějí každý podzim majitele zahrad k šílenství

Podzim přináší našim zahradám perfektní organický materiál – listí. To patří k nejdůležitějším surovinám při kompostování, tlením se totiž přeměňuje v listovku. Nebo snad stále patříte mezi ty, kteří považují listí za odpad a likviduji jej pálením? Pak si můžete být jisti, že se připravujete o kvalitní organickou hmotu a ještě zamořujete ovzduší odporným dýmem, nemluvě o porušování vyhlášky o spalování v obcích.

Listí na podzim dělá vrásky mnoha zahrádkářům (Zdroj: Jan Kopřiva)

Hrabání listí patří mezi nepříjemné a obtížné práce. Pokud vás už nebaví mozoly od násad, máte dnes možnost vybavit se motorovým fukarem. Vyrábějí se v provedení s elektrickým nebo spalovacím motorem. S takovým strojem pak můžete lehce nafoukat za hodinu 630 m3 listí, a to i mokrého. Jak by ne, vždyť výstupní rychlost proudu vzduchu je 252 km za hodinu.

Foukač na listí
Foukač na listí nám ušetří námahu s hrabáním (Zdroj: Jan Kopřiva)

Některé typy foukačů se dají velice jednoduše přestavět ve vysavače. Listí se pak nasává přes řezací ústrojí do zásobního vaku. Rozřezané listí je pro kompostování vhodnější, neboť se rychleji rozkládá. To je výhodné zejména při kompostování dubového, kaštanového, topolového, březového, akátového a ořešákového listí, které se jinak hůře rozkládá. Při kompostování listí ořešáku se vyplatí přidávat 200 až 400 ml kapalného hnojiva DAM 390 v 10 litrech vody na 1 m3, čímž se urychluje proces rozkladu tuhých částic. Velice dobře se také pro sběr listí osvědčilo využití travní sekačky se sběrným košem. Listí je částečně rozsekané, takže má menší objem a podstatně rychleji zetlí.

Úklid listí
Listí je praktičtější odfoukat na hromadu a poté uklidit (Zdroj: Depositphotos)

V poslední době se ale stále více propaguje mulčování listím. Sekačka, vybavená mulčovacím nožem a ucpávkou výletového otvoru vytvoří z vysátého materiálu jemný prach, který se během krátké doby rozloží, a navíc organicky obohatí trávník. Možná, že vás napadne otázka, co když máme velké množství listí a vrstva mulče by pak byla příliš silná? To vše řečí sekačky vybavené systémem Versamow. Pomocí nastavovací páky Clip Director je možné plynule uzavírat výletový otvor tak, že část nasátého materiálu se mulčuje a část je sebrána do koše. Je ale opravdu každé listí vhodné ke kompostování? Jednoznačná odpověď zní ano, každé. Listí z ovocných stromů je lépe sesbírat než mulčovat. Spóry houbových chorob mohou přezimovat i na malých kouscích listů a příštím rokem pak dochází k opětovné infekci stromů. Z toho důvodu se jej vyplatí i na kompostu překrýt vrstvou zeminy.

Kompostováním listí z dubu, javoru, břízy či akátu se uvolňují třísloviny, které vedou k okyselování kompostu. Jsou proto tyto druhy listí vhodné pro přípravu humusu pro kyselomilné rostliny (rododendrony, azalky, vřesy, hortenzie aj.). Někteří zahrádkáři stále spalují listí z ořešáku nebo jej vyvážejí na skládky. Příčinou je pomalý rozklad a nesmyslná pověra o toxicitě kompostu z ořešákového listí. Stačí částečné rozdrcení, smíchání s jiným kompostovaným materiálem a hotový kompost je za několik měsíců. Nikdy do kompostovaného listí nepřidávejte stavební pálené vápno. Obsahuje chlór, který zabíjí mikroorganismy potřebné k procesu tlení. Řada majitelů zahrad ve vilových čtvrtích nahrazuje okrasné listnaté dřeviny jehličnany, neboť nevědí, kam s listím. To je přitom možné bez obav mulčovat a intenzivní trávníky dostanou potřebnou dávku organického hnojiva.

Sekačka
Sekačka s mulčovacím nožem listí rozmělní na prášek (Zdroj: Jan Kopřiva)

Současným trendem při kompostování listí je využívání biologických urychlovačů kompostu, označovaných jako Oxygenator. Je to naprosto ekologický přípravek, který nezatěžuje životní prostředí a není pro člověka ani přírodu ničím škodlivý. Oxygenator je původem z jižní Afriky a je složen z 12 kmenů bakterií. Tyto bakterie se vzájemně vhodně doplňují. Aplikace je velice jednoduchá. Přípravek, dodávaný v suché práškové formě, se rozpustí ve vlažné vodě a nechá asi ½ hodiny zaktivovat. Potom se čerstvě navrstvená hromada listí a dalších organických zbytků důkladně prolije. Listí se na rozdíl od klasického fermentovaného kompostu nesmí upěchovat. Přípravek obsahuje aerobní bakterie, což jsou bakterie, které ke svému vývoji potřebují vzduch.

Během procesu rozkladu je vhodné občas kompostované listí prolít studenou vodou. Je to proto, aby se kompost ochlazoval a nedocházelo k růstu teploty a procesu fermentace. To by znamenalo samozřejmě zničení užitečných bakterií. Celý proces rozkladu se tímto značně urychlí. Po několika týdnech máme organický materiál dokonale proměněn na kvalitní kompost. Nedochází zde ke ztrátě dusíku, neboť bakterie obsažené v přípravku jej dokáží vázat. V tu dobu je teplota při klasickém kompostování kolem 40 °C, proces fermentace pokračuje, což má za následek ono pověstné zapáchání a právě zde dochází k velké ztrátě dusíku.

Podzim
Podzim je krásný, dokud všechno listí nespadne na zem (Zdroj: Jan Kopřiva)

Co je listovka?

Listovka je výborná zemina, která vzniká několikaletým rozkladem listí. Rozeznáváme buď mladou (1 - 2 letou) listovku, anebo starou (3 - 5 letou) listovku. Mladá listovka není zcela dobře rozložená, je kypřejší a kyselejší. Stará listovka je jemnější, méně kyselá a má menší nakypřovací schopnosti - je velice dobrá pro výsevy květin. Jelikož listovka obsahuje málo živin, nepoužíváme ji samostatně, ale promíchanou se zahradním substrátem. Kvalita listovky je také ovlivněna druhem použitého listí - jedna z nejkvalitnějších je listovka z bukového listí, dále následuje dub a mezi nejméně kvalitní patří zemina z listí kaštanu.

Listovka
Listí se v kompostu mění na kvalitní listovku (Zdroj: Jan Kopřiva)

Související k tématu