Umíte správně skladovat cibuli?

Cibule ze sazečky je už sice sklizena, ale cibule pěstovaná z výsevů je ještě na záhonech. Pravidlem, které určuje sklizeň, je sesychající nať a její polehání v místě krčku. Jak ale postupovat dál, abychom celou zimu měli zdravé a trvanlivé cibule? Právě krčková hniloba je nejzávažnějším faktorem ovlivňující skladovatelnost a zdravotní stav cibule.

Sušení cibule je nutné, aby nám co nejdéle vydržela a nekazila se (Zdroj: Ludmila Dušková)

Při sklizni se vyplácí následující postup

Rostliny se ručně vytrhají a rozloží volně na záhon, kde se nechají asi týden zatáhnout. Případný déšť rostlinám nevadí. Po zatažení a dostatečném zavadnutí natě cibule po 5-10 kusech (podle velikosti) svážeme do svazků. Ty zavěšujeme na místa pod střechou, kde je současně dostatečné proudění vzduchu. Vyhovující je stín až polostín, rozhodně se nevyplatí cibule sušit na prudkém slunci, protože může dojít k jejich popálení.

Cibule v copech
Oblíbené vázání cibule do copů je způsobem sušení (Zdroj: Ludmila Dušková)

Rostliny ponecháváme ve svazcích zavěšené až do okamžiku úplného uschnutí natě, kdy se může stát, že jednotlivé cibule ze svazku vypadávají. Uschlá nať se dá velmi dobře odstranit rukou, rozhodně je tento způsob vhodnější, než nať odřezávat nožem. Vyplatí se také odstranit vrchní slupku, která se sušením sama uvolňuje. Takto připravené cibule ukládáme ve slabých vrstvách do lísek. Skladovací prostor by měl být vzdušný a suchý. Ve vlhku cibule začíná pouštět kořeny a je napadána houbovými chorobami.

Cibule
Cibule je v kuchyni nepostradatelná (Zdroj: Ludmila Dušková)

Cibule napadená vrtalkou

Ale již při sklizni budeme dbát na kontrolu zdravotního stavu sklízených rostlin. Ty, které budou nést známky napadení houbovými chorobami či škůdci, je nutné vytřídit pro rychlou spotřebu. Především je potřeba věnovat pozornost rostlinám napadeným vrtalkou pórkovou, protože právě tento škůdce se v posledních letech značně rozšiřuje a jeho první generace působí škody zrovna na cibuli pěstované ze sazečky. Napadené rostliny již během vývoje zakrňují, dochází k deformaci listů, mnohdy až k praskání cibulí. Přítomnost škůdce bezpečně poznáme podle typických, dohněda zbarvených soudečkovitých kukel, které se nacházejí mezi suknicemi cibule. Proto ještě připomeneme nutnost likvidace veškerých posklizňových zbytků, ať listů nebo kořenů, které by neměly přijít do kompostu, či ponechané na záhoně. Druhá generace tohoto škůdce totiž na sklonku léta napadá pórek a způsobuje na něm neméně závažné škody.

Vrtalka pórková na cibuli
Vrtalku vyženeme postřikem (Zdroj: Ludmila Dušková)

Krčková hniloba a háďátko

Pokud dojde k předčasné sklizni cibule, kdy nať zůstává ještě vzpřímená a sytě zelená, a nedojde tak k důkladnému zatažení, velmi brzy po sklizni se setkáme s krčkovou hnilobou, která značně snižuje životnost cibule. Ta je vlivem rychle postupujícího zahnívání nepoživatelná. Krčkové hnilobě se dá předejít správným způsobem sklizně a sušením, skladováním v suchém prostoru a odstraňováním napadených cibulí během skladování. Dalším škůdcem, se kterým se můžeme setkat během sklizně, je háďátko zhoubné. Při přemnožení dokáže tento škůdce poškodit především podpučí cibule. Ta pak praská, předčasně zahnívá a je nevhodná pro skladování.

Mokrá hniloba cibule
Cibuli napadenou hnilobou raději vyhodíme (Zdroj: Ludmila Dušková)

Rozhodně trvanlivost a dobrá skladovatelnost cibule není výsadou pouze některých odrůd, jak se mnohdy někteří pěstitelé domnívají, ale pouze správností sklizňového postupu a udržení dobrého zdravotního stavu rostlin po celou dobu vegetace.

Všetana
Většina druhů cibule je náchylná na škůdce a choroby (Zdroj: Ludmila Dušková)

Související k tématu