Ještě v srpnu je dost času na výsevy některých druhů zeleniny

Během srpna dokončujeme sklizeň hlavních plodin, neznamená to ale, že záhony necháme do zimy zarůst plevelem. To by byla jistě velká škoda především proto, že v tuzemském sortimentu najdeme poměrně bohatou nabídku ozimých druhů, které se vyplatí pěstovat. Jsou především určené ke sklizni jako první zelenina po zimě.

Ozimé odrůdy vyséváme na záhony v létě (Zdroj: Depostiphotos.com)

V naší zemi najdeme docela širokou nabídku ozimých druhů zeleniny, které se vyplatí, vzhledem k vysoké zimovzdornosti, pěstovat a především pak jsou určené ke sklizni coby první jarní zelenina. Za vyzkoušení stojí rozhodně následující druhy:

Rozhodně nezapomeneme na ozimý salát, nejčastěji se vysévá tuzemská odrůda Humil. Vyznačuje se výborným přezimováním a raným zavíjením hlávek. Hlávka je žlutozelená s téměř hladkými listy, nečervená. Obalové listy jsou mírně zvednuté, takže netrpí podehníváním. Pro přezimování provádíme výsev koncem srpna až začátkem září, výsadba pak až do poloviny října.

Salát odrůda Humil
Odrůda salátu Humil se sklízí jako první salát na jaře (Zdroj: Ludmila Dušková)

Ozimé odrůdy cibule jsou významné nejen ranými sklizněmi cibule s natí, ale jako cibule na uskladnění. Při sklizni na zeleno dozrává ozimá cibule dřív než cibule pěstovaná ze sazečky. Osivo vyséváme od poloviny srpna do začátku září. Po výsevu je nutné zabezpečit dostatek vláhy pro vzcházení rostlin, aby rostlinky začaly rychle růst a do zámrazu dosáhly tloušťky minimálně 5 mm. V tuzemském sortimentu máme dvě odrůdy, Augustu a Hibernu.

Cibule odrůda Augusta
Mezi tuzemské ozimé cibule patří i odrůda Augusta (Zdroj: Ludmila Dušková)

Ozimá cibule Hiberna se vyznačuje výborným zdravotním stavem a dobrou skladovatelností. Dá se využít pro sklizeň s natí, jako čerstvou i suchou. Augusta je využívána pro nejrannější sklizeň – na zeleno.

Pro výsev ředkviček volíme druhou polovinu srpna, kdy je již krátký den a rostliny tak nebudou vykvétat. Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu - 30 až 40 dní podle odrůdy. A těch je v našem sortimentu opravdu hodně. Mezi nejvyhledávanější patří LadaSlovana, Poloneza, bílá Whitney, Faraon ad. Pozor na hustý výsev, jednotlivé rostlinky by měly být od sebe asi 3 cm, aby si vzájemně nekonkurovaly.

Ředkvička odrůda Slovana
Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu 30 – 40 dní, podle odrůdy (Zdroj: Ludmila Dušková)

V srpnu bychom neměli zapomenout ani na špenát. Vyséváme buď brzy na jaře ke sklizni v květnu, nebo v srpnu ke sklizni na podzim. Výsev je možné provádět také v září pro sklizeň od března do května. Špenát má velmi krátkou vegetační dobu a to pouze 50- 60 dnů. Vyžaduje humózní zásadité půdy s dostatkem dusíku. Snáší i chladné polohy a velmi dobře přezimuje. Špenát vyséváme přímo do řádků. Zde se osvědčují odrůdy Winterriesen, Matador, Monores, Lorelay, Harp F1 ad.

Špenát odrůda Matador
Výsev špenátu je možné provádět také v září pro sklizeň od března do května (Zdroj: Ludmila Dušková)

V srpnu vyséváme také černý kořen. Na klimatické podmínky je nenáročný, daří se mu prakticky ve všech oblastech. Vyžaduje však hluboko propracovanou půdu. Nesnáší pouze půdy kyselé a přímé hnojení chlévským hnojem a přihnojování dusíkatými hnojivy. V takovém případě bývají kořeny hořké a dužnina houbovitá. Spodní hladina vody nemá přesahovat 80 cm, avšak stálá půdní vlhkost je předpokladem vysokých výnosů. Vzhledem k dlouhé vegetační době se vyplatí časný jarní výsev do řádků 30 až 40 cm od sebe při hloubce výsevu 2-3 cm. Doporučuje se vysévat čerstvé osivo. Rostlinky se po vzejití jednotí na vzdálenost 8-10 cm Se sklizní pak počítáme během října. Je možný i výsev začátkem srpna, jako ozimou kulturu pro sklizeň během jara příštího roku. Rostliny jsou mrazuvzdorné (jako např. pastiňák).

Černý kořen
Černý kořen vyséváme v srpnu, na klimatické podmínky je nenáročný (Zdroj: Ludmila Dušková)

Česnek medvědí je v posledních letech na vrcholu své slávy. Pro pěstování v zahradě se nejlépe hodí podobná místa, na jakých se tomuto česneku daří v přírodě, tedy vlhčí a spíše stinná. Česnek medvědí se snadno množí  semeny i cibulkami. Osivo je dnes běžně k mání v zahrádkářských prodejnách, prodává se i předpěstovaný v nádobách (kontejnerech). Vysazujeme vždy několik cibulek společně (5-10 kusů). Cibulky sázíme tak, aby nad jejich vrcholem bylo přibližně 5 cm zeminy. Pokud nemáme k dispozici zahradu, můžeme pěstovat medvědí česnek v omezeném množství třeba na balkóně. Jen musíme počítat s velmi skromnou sklizní, ale pro zpestření jarních pokrmů se určitě bude hodit.

Semena vyséváme do hloubky 1 cm, nejlépe v období od konce srpna do listopadu. Počítat bychom měli s delší dobou klíčení, může trvat až měsíc. Výhodné je nechat rostliny v zahradě rozrůst a vykvést, samy se pak budou dál semenit. 

Medvědí česnek
Nejvíce živin mají listy medvědího česneku v době před nasazením květů (Zdroj: Depositphotos.com)
V kuchyni lze česnek medvědí použít na desítky způsobů, a to jako čerstvou bylinku i na tepelné zpracování. Zatímco u česneku kuchyňského se používají stroužky, u medvědího si kuchaři cení hlavně listů. Můžeme je přidat všude tam, kam bychom přidali česnek či pažitku, lze z nich připravit pesto či salát, nasekat je na chleba s máslem nebo na vařené brambory. Listy také můžeme jednoduše spařit jako listový špenát nebo využít na přípravu polévky. Vynikající je i do velikonoční nádivky.

Kozlíček – polníček patří mezi nejméně využívané listové zeleniny. Vytváří přízemní listovou růžici drobných úzkých listů, které se konzumují výhradně jako čerstvý salát. Sklizeň je již za 12 týdnů od výsevu. Vysévá se na podzim přímo na stanoviště.

Kozlíček polníček
Kozlíček polníček se sklízí již za 12 týdnů od výsevu (Zdroj: Ludmila Dušková)

Související k tématu