Opora pro popínavé rostliny

Na zahradě je stále co stříhat, sekat, řezat a když na to máte šikovného, nejlépe multifunkčního pomocníka, jde to skoro samo. Co si pak ale počít s haldou větví a větviček kromě odvozu na kompost či skládku? Zkuste si vyrobit oporu pro popínavé rostliny. Použijete ji buď pro rajčata nebo fazole, plamének nebo okrasný hrachor a opora z přírodního materiálu bude zahradě určitě slušet.

Pila a křovinořez s dlouhou násadou, vyvětvovací pilka a vyžínač, to jsou pomocníci, bez kterých se neobejdete, pokud chcete dát zarostlou zahradu, třeba na chalupě, konečně  do pořádku. Nejinak tomu bylo i u nás, ale co s těmi všemi větvemi, šlahouny vrby a dužnatých plevelných křovin?

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)
(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Zkusili jsme z nich vyrobit oporu na popínavky a vy to určitě zvládnete také. Na výrobu opory potřebujeme silné i slabší větve, které musí být dostatečně pevné a také pružné. Na šablonu budeme potřebovat desku překližky, lamina nebo podobného materiálu, dřevěné týble (můžeme je nahradit opět větvemi, pokud jich máme dost), kleště, drátek, zahradnické nůžky, akuvrtačku, kladivo či palici a hlavně šikovné ruce.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Naše opora bude tvořena silnými větvemi, které slouží jako stojky, a několika věnci z pružných slabších větviček – ty vytvoří jednotlivá patra pro přichycení nebo propletení rostlin. Nejprve si připravíme šablonu na vyplétání věnců. Nachystáme si čtverec z desky, velikost volíme podle toho, jak velké kruhové opory – tedy věnce, potřebujeme.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Doprostřed desky volně přichytíme dřevěnou laťku, opíšeme kruh na desce a označíme si jednotlivá místa, kde budou kolíky. Předvrtáme si otvory pro kolíky v dostatečném množství tak, aby se nám dobře vyplétal kruhový tvar, kolíky (či rovné kusy silnějších větví) umístíme po obvodu s pravidelnými rozestupy.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)
(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Deska s kolíky bude sloužit pro vypletení několika věnců opory a zajistí, že budou mít stejnou velikost.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Věnec založíme vždy jednou silnější a dostatečně dlouhou větvičkou, bude nám dobře držet tvar. Pak proplétáme střídavě silnějšími i slabšími větvičkami, volné konce zastrkujeme vždy dovnitř, aby nehezky netrčely.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Poté, co je věnec dostatečně silný, povysuneme jej na kolících trochu nahoru, abychom jej mohli zpevnit nejlépe tak, že jej omotáme zahradnickým drátkem. Ti šikovní zvládnou použít pružné větvičky i na omotání samotného věnce, je však třeba větvičky dostatečně utáhnout.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Takto si připravíme několik věnců podle toho, jak budeme mít oporu vysokou a jakým rostlinám bude sloužit. Pro okrasné plaménky, hrachory nebo ovíjivé rostliny jich můžeme nachystat více nad sebe, vytvoří nám pak hezky rozkvetlá patra.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Z těch nejsilnějších rovných a dostatečně dlouhých větví si připravíme stojky opory. Zakrátíme je na stejnou délku, konce seřízneme do špice.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Vybereme vhodné místo, kam budeme popínavou rostlinu sázet a stojky zatlučeme do země, volíme buď 4 nebo 6 stojek podle průměru oporných věnců. Na těžší rostliny je lepší zvolit 6 stojek, nám postačily 4.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Jednotlivá patra z věnců připevníme na stojky pomocí zahradnického drátku. Volíme nejlépe drátek v zelené barvě, aby splynul s rostlinami.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Na horním konci ke stojkám připevníme ještě oblouky z tenčích pružných větví, aby byla opora hezky zakončená. Oblouky připevníme ke stojkám křížem proti sobě opět pomocí drátku.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Pokud stavíme oporu k již zasazené rostlině nebo nahrazujeme starší rozpadlou oporu, musíme dát pozor, abychom při zatloukání stojek nepoškodili kořeny a při proplétání šlahounů oporou je nepolámali.

(Zdroj: Pavel "Kutil" Zeman)

Propletli jsme oporou zkusmo břečťan a teď už jen zbývá spočítat, kolik takových opor bude potřebovat naše zahrada. 

Pokud využijeme tyto opory například na vistárie nebo rdesno, nebudeme je muset ani nahrazovat, rostliny časem zesílí a jejich kmínky zdřevnatí natolik, že jsou schopné tvořit oporu samy sobě.

Pokud opory použijeme na rajčata, fazole nebo okrasný hrachor, po několika sezonách je nahradíme novými, protože každý rok tyto rostliny sázíme znova a opory z přírodního materiálu nevydrží věčně.

Nižší opory bez obloukových vršků zase využijeme u vyšších pivoněk nebo velkých trsů okrasných kopretin, rudbekií a podobných květin.

Autor:

Jsem redaktor, fotograf a kutil srdcem i duší, dvacet let fotím a realizuji fotopostupy krok za krokem. Mou doménou jsou drobné i větší truhlářské realizace. Vše vymýšlím tak, aby si to mohl podle návodu vyrobit nebo vyzkoušet i se základním nářadím každý. Mám rád práci se dřevem. Umím vyrobit nábytek, ale i pergolu nebo zvýšené patro, nebo navrhnout interiér. 

Související k tématu