Nenechte si plevel přerůst přes hlavu

Ptačinec žabinec, bršlice kozí noha, pěťour maloúborný, svlačec rolní, kopřivy, smetanka, bodláky, šťovíky, heřmánek a mnoho dalších, to jsou plevely, které jsou důvěrně známé všem majitelům zahrádek. Především ve vlhkých letech se jim báječně daří, a tak můžeme při každé návštěvě zahrádky vidět jejich chuť k životu a vitalitu.

Svlačec rolní je jeden z mnoha plevelů (Zdroj: Ludmila Dušková)

Mezi ty nejúpornější plevel patří bršlice kozí noha. Pokud roste na volném prostranství a v bezprostřední blízkosti nejsou žádné kulturní rostliny, je nejvhodnější zasáhnout herbicidy. Přesto je nutné provádět postřik pouze za bezvětří, aby se větrem postřiky nedostaly i na kulturní rostliny, které by mohly být vážně ohroženy. Aplikace herbicidů bodově je sice pracnější, ale i tak je účinnost pouze dočasná. Bršlice sice koření mělce pod povrchem, ale vyznačuje se rozvětveným velmi spletitým kořenovým systémem, který rychle regeneruje. Bršlici je proto vhodnější nechat trochu povyrůst, aby vytvořila dostatek listové plochy, kterou pak postříkáte a do kořenového systému pronikne větší množství herbicidu. Ošetření se pak vyplatí opakovat po 2 až 3 týdnech, tedy v době, kdy se objeví čerstvě vyrašené lístky. Právě v období od května do června dosáhnete tímto postupem nejlepších výsledků. Pro odpůrce herbicidů pak platí soustavná likvidace mladých rostlin. Rostliny se tak oslabují a intenzita růstu je podstatně menší.

brslice kozi noha
Bršlice kozí noha patří mezi ty nejúpornější plevely (Zdroj: Ludmila Dušková)

Nesmíme také propást dobu odstranění ptačince žabince. Především letošní mírné zimní teploty se letos postaraly o takřka nepřetržitý růst tohoto odolného druhu. Jedná se o ozimý plevel, který zakořeňuje mělce, jednak krátkým kůlovým kořenem a dále kořeny z uzlů plazících se a kořenících rostlin. Květy vyrůstají v paždí listů, semena jsou 1,5 mm dlouhá a na jedné rostlině jich dozrává až několik tisíc. Semena se roznášejí větrem a mají schopnost vyklíčit již při teplotách slabě nad nulou. Kvetoucí žabinec se díky počasí stal v letošní zimě běžnou záležitostí. K šíření napomáhá také hnojení čerstvým hnojem.

Nejdůležitější ochranou je nenechat ptačinec vysemenit a včas ho likvidovat. Použití herbicidů v zimním období není příliš účinné. Nejlepším řešením je tedy mechnický způsob. Pokud není půda rozbahněná nebo zamrzlá, měli bychom k tomuto zákroku přistoupit kdykoliv během zimy. Plevel se odstrańuje bud ručně vytrháváním nebo pomocí plecího rámečku či plečky. Pokud se ale na zahradu během zimy nedostaneme, musíme počítat s abnormálním výskytem všech plevelů a začít s jejich likvidací ihned.

ptacinec zabinec 2
Semena ptačince žabince se roznášejí větrem (Zdroj: Ludmila Dušková)

Dalším obtížným plevelem, který se objevuje časně z jara, jsou kopřivy. Jejich mohutný, pod povrchem rozvětvený kořenový systém umožňuje kopřivám neustále dorůstat a navíc prosazovat se do šířky. Pokud proti kopřivám nezasáhneme včas, během několika týdnů prorostou kulturními rostlinami a mohou je snadno zlikvidovat. Na kopřivy proto vyrážíme okamžitě při jejich prvním výskytu, nejlépe když je zem kyprá a vlhká, takže se nejlépe daří vytáhnout mohutné kořeny ze země celé. Na kopřivy totiž plečka ani jiné nářadí neplatí.

kopriva vytvari mohutne rozvetvene koreny
Kopřiva vytváří mohutné rozvětvené kořeny (Zdroj: Ludmila Dušková)

Smetanka lékařská se objevuje velmi záhy po zimě a pokud ji necháme nekontrolovaně růst , během několika let bude všude. Vzhledem k mohutnému kůlovému kořenu, zasahuje poměrně hluboko pro její likvidaci budeme volit tzv“dloubáky“, tedy pevné nástroje, kterými se snažíme pokud možno vyrýpnout celý kořen. Smetanku najdeme velmi často přímo v trsu kulturních rostlin, nejlépe jí snad vyhovují jahody, zde je nutné při její likvidaci dávat dobrý pozor, aby nedošlo k poškození sazenic. Smetanku je nutné likvidovat před květem, nejpozději v květu, aby nedošlo k dalšímu vysemenění.

pampeliska
Při odstraňování pampelišky je důležité vyrýpnout celý kořen (Zdroj: Ludmila Dušková)

Dalším úporným plevelem během letních měsíců je pěťour maloúborný. Velmi rychle roste a během několika dnů dokáže zamořit celé záhony. Jeho včasná likvidace je nutná také proto, že je často napadán sviluškami, které velmi rychle začnou ničit třeba okurky nebo fazole či okrasné rostliny.

petour srstnaty
Pěťour maloúborný dokáže během několika dnů zamořit celé záhony (Zdroj: Ludmila Dušková)

Z jednoděložných plevelů patří mezi nejúpornější pýr plazivý. Svými kořenovými oddenky dokáže doslova během několika týdnů zamořit každý centimetr půdy. Obtížně se odstraňuje nejen ze záhonů zeleniny a brambor, ale i květinových výsadeb a skalek, kde se musí při jeho likvidaci postupovat výhradně ručně.

Pokud se pustíte do skalky, počítejte s každodenní péčí, spojenou nejen se zaléváním, ale především likvidaci plevelů. Pokud je vlhčí rok, plevelům se obzvlášť daří. Protože skalničky jsou citlivé, většinou mělce kořenící rostliny, vyvarujte se použití herbicidu. I co nejopatrnější zásah může rostliny poškodit. Skalku tedy plejte zásadně ručně, odměnou bude kvetoucí nádhera, kterou můžete obdivovat od jara do pozdního podzimu.

hermankovec primorsky plany
Heřmánkovec přímořský je středně vysoká jednoletá až vytrvalá bylina (Zdroj: Ludmila Dušková)

Plevelných druhů jsou tisíce, liší se svým vývojovým cyklem, způsobem rozmnožování a příslušností k určité lokalitě či druhu půdy. Představili jsme si ty nejznámější a víme, co dokáží za vhodných podmínek, proto se vyplatí sledovat od samého jara průběžně každý kout zahrady, aby se žádnému plevelu nepodařilo nasadit semena. Právě na schovaných nebo málo přístupných místech, které uniknou vašemu pohledu, vyroste velmi často nežádoucí plevel a nasadí semena. O jejich důkladné rozšíření se pak postará vítr. Plevely je tak ohrožena nejen zahrádka vaše, ale i všech sousedů.

bodlaky
Bodlák vypadá hezky, ale je to velmi vytrvalý plevel (Zdroj: Ludmila Dušková)

Související k tématu