Staří horalé nepotřebovali k ochraně před škůdci chemii

V krkonošských chalupách se odedávna sušily desítky bylinek, sesbíraných po horských loukách a stráních, aby pak posloužily v domácím léčitelství lidem i zvířatům. Ony však dokáží ještě mnohem víc, staří horalé s jejich pomocí čelili řadě škůdcům i chorobám na poli a posléze při skladování úrody. Tyto staré metody mohou v dnešní době vyvolávat úsměv, ale při odzkoušení se budete divit nad jejich sílou.

Staří horalé využívali sušené bylinky proti škůdcům i chorobám (Zdroj: Depositphotos.com)

Mol šatní (Tineola bisseliella) působí největší škody na vlněných oděvech, kožešinách a látkách. Pro jeho vývoj je nejpříznivější teplota 25 0C. Při teplotě pod 7 0C a nad 48 0C hynou vajíčka, larvy, kukly i motýli. Mol zásadně nenapadá předměty, které jsou v častém pohybu nebo se alespoň jednou měsíčně vyklepávají. Není tak dávno doba, kdy se do šatních skříní vkládaly tablety naftalínu, který sice moli úspěšně zahubil, ale uložené oděvy nasákly odporný pach, linoucí se po celou dobu nošení. Dnes existují feromonové lapače šatních molů, odchytávající část populace v určitém uzavřeném prostoru.

Mol šatní
Mol šatní působí největší škody na vlněných oděvech a kožešinách (Zdroj: Depositphotos.com)

Nabízí se ale možnost připravit si vratičovou esenci. Pro přípravu potřebujeme dva váhové díly vratičových květů a 1 díl sušené mateřídoušky. K přípravě je však možné použít i byliny v čerstvém stavu. Tyto rozetřeme s několika kapkami stolního oleje na jemnou pastu v třecí misce nebo v hmoždíři, až vznikne lehce roztíratelná konzistence. Pastu můžeme dát do nízké mističky a vložit do skříně nebo s ní natírat plstěné pásy.

Vratičová esence má několik výhod. Odpudí moly, působí dlouhodobě po několik týdnů, velice snadno se připravuje a příjemně voní. Vratič se dříve používal jako lék proti zažívacím potížím, dnes je ale známá jeho toxicita pro lidský organismus, proto ho nebudeme používat ani do spižíren a potravinových komor.

vratic se hodi na vyrobu jichy
Vratičová esence odpuzuje moly (Zdroj: Ludmila Dušková)

Pokud se nám mezi potravinami vyskytuje zavíječ moučný (Anagasta kuehniella), nazývaný též moučný mol, máme možnost aplikovat komerčně prodávané feromonové lepicí pásky. I zde se ovšem nabízí odzkoušení krkonošských esencí. Vyrobíme ji z 2 dílů mateřídoušky a jednoho dílu máty peprné. Tyto jemně rozdrtíme a zalijeme lehce vodou s přidáním několika kapek octa. Vzniklá konzistenci může být řidší z důvodu plnění do mističek. Ty umístíme na inkriminovaná místa a necháme volně odpařovat. Můžeme si tak být jisti, že příjemný ozón odpudí škůdce mouky, oříšků a sušených tropických plodů.

Zavíječ moučný
Zavíječ moučný ničí uskladněnou mouku, oříšky a sušené tropické plody (Zdroj: Depositphotos.com)

Při skladování brambor se často na hlízách objevují povlaky různých saprofytních hub jako je např. Mucor, Fusarium, Botrytis. Těmto houbám, které se výhradně tvoří na povrchu se dá zabránit jedině dezinfekcí. Nikdo ale asi nebude používat chemické přípravky, je zde však ještě jedno řešení. Přeslička rolní, která je na zahradě úporným plevelem, obsahuje značné množství kyseliny křemité. Ta má silné fungicidní účinky. Když povaříme 1 objemový díl rozdrcené přesličky v 1 dílu vody, vznikne nám esence. Přidáme 3 polévkové lžíce ke stroužek česneku a důkladně rozetřeme. Vzniklou směs přefiltrujeme přes gázu a pomocí rozprašovače provedeme postřik brambor, určených ke skladování. Musíme ale jen slabě ovlhčit, aby povrch hlíz rychle oschnul. Takto ošetřené můžeme skladovat i na vysokých vrstvách bez nebezpečí tvorby plísní.

brambory
K ochraně uskladněných brambor můžeme využít přesličku rolní (Zdroj: Ludmila Dušková)

Octomilka (Drosophila melanogaster), nazývaná též muška vinná nebo ovocná muška banánová, se vždy vyskytuje tam, kde dochází ke kvašení rostlinných cukrů. Je to především v kuchyních a ve spižírnách, kde je velké množství ovoce a zeleniny a jejich rozkládajících se zbytků. Octomilky se zde usídlují a neuvěřitelně rychle se dokáží množit. Máme sice možnost zakoupení insekticidního přípravku v rozprašovači a inkriminovaná místa jednoduše postříkat. Při použití musí ale dbát přísných hygienických předpisů, zvláště pak za přítomnosti dětí a domácích zvířat. Prostor se navíc po ošetření vyplatí nechat nějakou dobu odvětrat.

I zde receptury krkonošských koumáků přinášejí řešení. Roztok na likvidaci octomilek se připraví z 1 kilogramu čerstvých listů kapradě samce (může se nahradit polovičním množstvím sušeného) povařeného ve 2 litrech vody. Předem nahrubo nasekáme cibuli, zalijeme vodou a necháme několik dní v teple, až vykvasí. Dále rozetřeme čerstvou nebo sušenou mátu s několika kapkami lihu. Všechny tři ingredience důkladně smícháme, přecedíme a vzniklou směsí provádíme postřik rozprašovačem na místa napadená octomilkou. Vyplatí se používat i jako preventivní dezinfekci.

kapradi
Roztok na likvidaci octomilek se připravuje listů kapradí (Zdroj: Ludmila Dušková)

Související k tématu