Exotické moruše

Morušovníky (Morus) jsou opadavé stromy, pocházející původem ze severního mírného a subtropického pásma. Jsou důležité nejen při tradiční výrobě pravého hedvábí, ale představují také nesmírně dekorativní strom do našich zahrad a parků. V létě je strom obsypaný chutnými plody. V našich podmínkách roste dobře a určitě si zasluhuje větší rozšíření.

Morušovníky jsou dekorativní stromy, v létě obsypané plody (Zdroj: Depositphotos.com)

Morušovníků je celkem několik druhů, jejich listy jsou střídavé, celokrajné nebo laločné se zubatým či pilovitým okrajem. Květy jsou drobné, uspořádané do malých klásků, plody pak svým vzhledem připomínají ostružiny. Jejich barva je podle druhu bílá, červená, karmínová, fialová až černá, plody zrají koncem července.

Zralé moruše na větvičce
Plody morušovníku svým vzhledem připomínají ostružiny (Zdroj: Depositphotos.com)

Výroba hedvábí:

Jak již bylo zmíněno v úvodu, morušovníky a výroba pravého hedvábí patří neodmyslitelně dohromady. V Číně je jeho výroba známá již nevěřitelných 5000 let. Housenky nočního motýla bource morušového (Bombyx mori) z čeledi Bombycidae se živí výhradně listy moruší. Zajímavé je, že v dnešní době již bource v přírodě nenajdeme, chová se výhradně za účelem výroby hedvábí. Dospělý motýlek je bíle ochmýřený, velký asi 5 cm a neumí létat, jeho ústní ústrojí je redukované a nemůže přijímat potravu. Zato housenky bource jsou velmi žravé, po nakladení vajíček se líhnou po 10 dnech a požírají morušové listy bez přestávky 24 hodin denně.  Po několika svlékáních si začne housenka vytvářet kokon, do kterého se zakuklí. Tvoří jej vlákno čistého hedvábí, které je produkováno slinnými žlázami housenek. Jeden kokon tvoří 300-900 metrů dlouhé nepřerušované vlákno! Kokony se sbírají a zahřívají po několik hodin při 100 °C. Kokon je poté celkem snadné rozmotat. Z Číny se výroba hedvábí rozšířila v první polovině 18. st. i do Evropy. S nástupem výroby syntetických vláken ale hedvábnictví ztratilo svůj význam a morušovníky se začaly více pěstovat jako ovocné a okrasné stromy.

Kokony bource morušového
Kokony bource morušového (Zdroj: Depositphotos.com)

Druhy

Mezi nejznámější druhy patří morušovník bílý (Morus alba), který je v dospělosti až 15 m vysoký. Jeho plody mohou být zbarveny bíle nebo červeně. Vyšlechtěno bylo několik zajímavých kultivarů, které se hodí do okrasných zahrad. ´Aurea´ má listy zbarvené žlutě, ´Laciniata´ má listy zubaté a ´Pendula´, která je asi nejpoužívanější, tvoří tenké, dlouhé, převisle rostoucí větve.

Sušené bílé moruše
Morušové plody se dají skladovat i sušené (Zdroj: Depositphotos.com)

Dalším rozšířeným druhem je pak morušovník černý (Morus nigra), který dosahuje výšky jen 10 metrů a často má charakter keře. Plody jsou sladší a aromatičtější než v případě předchozího druhu, jejich šťáva silně barví.

Morušovník červený (Morus rubra) pochází z východu USA. Dosahuje výšky až 20 metrů a plody jsou podobné morušovníku černému. Jsou o něco světlejší a na chuť kyselejší. U nás se s ním nesetkáme příliš často.

Křížením morušovníku černého a červeného vznikl morušovník trnavský (M. trnaviensis), který velmi bohatě plodí množstvím temně karmínových sladkých plodů, z jednoho stromu jich lze sklidit i 70-100 kg.  Plody zrají postupně a musí se sklízet ručně. Jakmile jsou plody zralé, je potřeba je rychle sklidit, protože v době zralosti nevydrží dlouho na stromě, po několika dnech začnou opadávat na zem. Plody ze země jsou nepoužitelné.

Morušovník preferuje teplejší lokality, většinou se mu daří ve vinařských oblastech. Stromy jsou velmi nenáročné na půdu a snesou i sušší stanoviště a písčité podloží. Pěstovat je můžeme jak na slunci, tak v polostínu.

Letitý morušovník
Krásný letitý morušovník představuje nádhernou solitéru (Zdroj: Depositphotos.com)

Plody morušovníku - moruše nebo morušky - jsou známé od nejstarších dob. Tradičně se používaly k barvení a v léčitelství. Usušené a rozemleté sloužily jako mouka, která se přidávala do těsta. Barvila se jimi vína.

Plody jsou chutné i syrové. Můžete si z nich připravit šťávy, sirupy, kompoty, marmelády nebo víno. Dobře usušené nahrazují cukr a zároveň mají velkou trvanlivost. Dříve se usušené a rozemleté moruše hojně používaly k oslazení zapékaných pokrmů a kaší.

Zralé moruše
Plody moruší chutnají velmi lahodně (Zdroj: Depositphotos.com)

Plody mají i mírně léčivé účinky. Působí proti bolestem v krku, podporují odkašlávání a pomáhají při vyprazdňování střev. Obsahují vitamin C, E a vitaminy skupiny B. Dále v nich najdete pektiny, karoten, organické kyseliny a minerální látky jako draslík, fosfor, křemík, železo, hořčík i vápník.


Recepty:

Šťáva z moruší

  • 1 l morušové šťávy
  • ¼ l vody
  • 800 g cukru
  • šťáva z 1 či 2 citronů

Plody moruší rozmačkejte a vylisujte z nich šťávu. Ve vodě povařte cukr, přidejte šťávu z moruší a citronů. Povařte a plňte do lahví.

 

Morušový kompot

  • nálev: 1 l vody, 400 g cukru

Moruše operte, vsypte do vymytých sklenic a zalijte horkým nálevem. U bílých moruší přidejte do nálevu 5 g kyseliny citrónové.  Skleničky uzavřete a sterilujte 15 - 20 min při devadesáti stupních Celsia.
Velmi dobrá je i kombinace s jiným ovocem. Výborný je rybízovo-morušový kompot nebo moruše s meruňkami.

 

Morušová marmeláda

  • 1 kg moruší
  • 500 g cukru
  • 2 g kyseliny citrónové
  • 1 balíček želírovacího přípravku

Moruše omyjeme, vidličkou rozmačkáme a za stálého míchání je při mírné teplotě rozvaříme, postupně přidáváme cukr. Přisypeme želírovací přípravek a povaříme zhruba 10 minut. Před ukončením varu přidáme kyselinu citrónovou, rozpuštěnou ve lžičce vody.
Horkou marmeládu plníme do sklenic, uzavřeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Jinou obdobou této lahodné marmelády je její nastavení jablky v poměru 1:1.

 

Související k tématu