Máte na svátečním stole tradiční velikonoční pokrmy?

Velikonoce nejsou jen o hodování a malování vajíček. Velikonoční svátky provází celá řada tradic a mezi nimi samozřejmě zaujímá své místo i příprava tradičních velikonočních pokrmů. Možná to ani nevíte, ale na každý den v pašijovém týdnu připadá jedno speciální jídlo.

Bohatě prostřený stůl na Boží hod velikonoční (Zdroj: Depositphotos.com)

Na každý den připadá nějaké specifické jídlo

V předvelikonočním týdnu se každý den v dřívějších časech věnovala celá rodina určitým činnostem. A netýkaly se jen úklidu. Z dřívější doby pochází mnoho tradic, které se dodržovaly a týkaly se celého hospodářství. Také jídla byla přesně daná určitým dnem. Připomeneme si alespoň některé. 

Velikonoční prostírání
K tradičním pokrmům patří i tradičně prostřený stůl (Zdroj: Depositphotos.com)

Stejně, jako se mnoho nemluví o tradičních úkonech prvních dvou dní pašijového týdne, málo jsou známá typická jídla právě pro modré pondělí a šedivé úterý. Lze odhadnout, že spižírny po masopustním veselí nepřetékaly zásobami, navíc hospodyně měly před sebou ještě hostinu na Boží hod. Proto předkládaná krmě musela být chudší, vařily se především polévky, kaše, placky, luštěniny, kořenilo se bylinkami a vším, co v té době již rostlo na zahradě. 

Na škaredou středu se mělo jíst všechno nevzhledné, "rozcuchané". Nejznámější je trhanec, bramboráky, palačinky, bác, různé placky, vše natrhané, nevzhledné.

Vaječná omeleta
Pokud vaječnou omeletu natrháte na kousky, máte tradiční trhanec, který můžete servírovat na škaredou středu (Zdroj: Depositphotos.com)

Známou tradicí o velikonocích je na zelený čtvrtek jíst zelená jídla. Abychom vám ušetřili čas s vymýšlením, nabízíme hned několik typů: od tradičních, jako jsou pučálka, kočičí tanec šumajstr, přes dnes běžně dělané, jako jsou špenátová polévka, kopřivová polévka, hrachová kaše nebo třeba placky se špenátovou nádivkou. 

Brokolicová polévka
Zelené jídlo na zelený čtvrtek - brokolicový krém (Zdroj: Depositphotos.com)

Pučálka

  • zelený hrách
  • sádlo
  • česnek
  • sůl, pepř

Nechte ve dvojnásobném množství vody, než je hrachu, nabobtná přebraný a opraný hrách alespoň 1 den. Druhý den vodu slijte, hrách propláchněte pod studenou (nikoliv ledovou) vodou a vraťte do nádoby, ve které bobtnal. Teď buď necháte bez vody pod igelitovou čepičkou, do které uděláte několik dírek, nebo s vodou jen do půlky hrachu klíčit na teplém a světlém místě (ne na přímém slunci). Třetí den by se měly objevit klíčky. Pokud se objeví i lístky, hrách už je překlíčený, nebude mít dobrou chuť. Takto naklíčený hrách dáte na rozpálené sádlo, osolíte, opepříte a nemícháte, jen občas prohodíte na pánvi. Na konec vmícháte rozetřený stroužek česneku. Někdo dává do pánve i na stroužky nakrájenou cibuli. Opečený hrách má být lehce křupavý. Pučálku lze udělat i na sladko, místo česneku a soli s pepřem dejte cukr a skořici, případně i rozinky. 

Na Velký pátek se dle lidových tradic otevírala zem, aby vydala své poklady. Nesmělo se tedy hýbat se zemí. V různých krajích se věřilo na různá kouzla, ale také na čarodějnice. Z křesťanského hlediska se tento den nese ve znamení smutku a tichého rozjímání. Držel se přísný půst. V některých krajích se uvařila pouze hustá polévka ze zelí, brambor, luštěnin, případně špenátu. V bohatších rodinách se jedla ryba. Chudé domácnosti si alespoň upekli rybu z bramborového těsta. 

O Bílé sobotě se nekonaly žádné bohoslužby, teprve po západu slunce začíná velikonoční noc, tzv. vigilie. Hospodyně počaly s přípravou obřadních i svátečních pokrmů, pekly se mazance a beránky. 

Mazanec

Mazanec
Do zlatova upečený, mandlemi posypaný - sváteční mazanec (Zdroj: Depositphotos.com)

Pokud jsem u hlavičky narazila na několik různých receptů, tak u mazance jsou to desítky různých typů. Zajímavostí je, že se mazanec nesladil cukrem, v některých krajích se plnil tvarohem, jinde poléval smetanou, popř. se namáčel do vína. My se zaměříme na ten nejjednodušší. Co budeme potřebovat?

  • 500 g polohrubé mouky
  • 125 g másla (či jiný tuk na pečení)
  • 4 žloutky
  • 125 g cukru
  • kostka droždí
  • 200 ml vlažného mléka
  • sůl, vanilkový cukr, citronová kůra
  • rozinky namočené v rumu, mandle
  • šp. muškátového oříšku

Do hrnku dáme rozdrobené droždí, trochu cukru a mouky a polijeme vlažným mlékem. Necháme kynout na teplém místě. Žloutky s cukry utřeme do pěny, přidáme tuk. Do mísy prosejeme mouku, osolíme, přidáme kůru a oříšek. Vlijeme kvásek, vejce s tukem, přidáme mandle a rozinky a vypracujeme těsto. Poprášíme povrch moukou, přikryjeme utěrkou a dáme kynout. Je-li těsto dostatečně nakynuté, vytvoříme bochánek, dáme na plech vyložený pečícím papírem, potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mandlovými lupínky. Pečeme při 180 stupních 40-50 minut do zlatova.

Na Boží hod Velikonoční se světily velikonoční pokrmy, které se ještě v kostele jedly. Hospodář dával kusy mazanců a víno na pole, do sadů i chlévů, aby si zajistil úrodu po celý rok. Neděle byla ve znamení hodování. Hostina začínala pořádným silným masovým vývarem, poté se podávalo různě upečené mladé maso (jehněčí, telecí nebo kůzlečí, ale také uzené maso), na slavnostní tabuli nesměl chybět beránek (ať už masový nebo na sladko upečený), v tento den se pekly buchty, často se dělaly nádivky. Nádivky se uvádí jako jídlo i dalších dní, proto se sluší, aby naše recepty uzavíralo právě toto tradiční jídlo. 

Jehněčí pečeně
Pečené jehněčí maso bylo tradičním jídlem o Velikonocích (Zdroj: Depositphotos.com)

Velikonoční nádivka (hlavička)

Na žádném svátečním stole nemůže chybět nádivka neboli velikonoční hlavička. Ale ta se dělá kraj od kraje jinak. Základem každé nádivky jsou den staré bílé pečivo (rohlík, houska, veka), které se nakrájí na kostičky. Dále do nádivky patří uzené maso (někde se dává uzenina, jinde vařené kuřecí maso, bůček uzený nebo pečený, vepřová či kuřecí játra). Vejci se nešetří, základem je cca 6 ks. Pak pro výsledný vzhled je potřeba přidat něco zeleného. A zeleným se nemá šetřit. Proto klidně kombinujte. Pravděpodobně jste již slyšeli o mladých kopřivách, které ale ne každému příjemně voní, můžete udělat variaci zelených lístků, které najdete volně v přírodě, např. lístky sedmikrásky, bršlici, smetanku lékařskou, z aromatických bylinek dejte medvědí česnek, petržel i pažitku. Doma můžete mít listový špenát, pórek, mladou cibulku. Kdo se bojí experimentovat s lístky, které vyrostly v přírodě, ve výčtu zelených ingrediencí si najde jistě tu, která je pro něj nejlepší. Dále potřebujete sůl, pepř, muškátový květ či oříšek, vývar nebo mléko, někdo přidává majoránku, česnek či cibuli. Ve vývaru, mléku či tekutinách půl na půl namočíte bílé pečivo, aby dobře nasáklo tekutinu. Zelené lístky je dobré spařit a hned propláchnout ledovou vodou, aby si ponechaly sytě zelenou barvu. Žloutky oddělíte od bílků, ze kterých vyšleháte sníh. Maso nakrájíte na kostičky. Pak už jen v míse vše smícháte, nakonec vmícháte opatrně bílkový sníh a hmotu přesunete do vymazaného pekáčku. Pečete do zlatova dle velikosti cca 40 minut.

Velikonoční nádivka
Ve velikonoční hlavičce nesmí chybět zelené bylinky, čím více, tím lépe (Zdroj: Depositphotos.com)

Velikonoční pondělí není třeba dlouze popisovat, všeobecně známá pomlázka se naštěstí drží do dnes. Méně známý je zvyk, kdy se vejce rozkrojí na tolik dílů, kolik je členů domácnosti a každý sní jeden kousek. To kdyby někdo z rodiny zabloudil, aby vždy našel cestu domů. V mnohých krajích se dodržuje tradice hledání čokoládových vajec od zajíčka po zahradě. Co se pokrmů týče, jedlo se vše, co bylo z vajec. V dnešní době si již málokdo vzpomene, proč tomu tak je a vejce konzumuje díky jejích množství, které se mu doma sejde, dřív to bylo především na znamení nového zrodu a života, proto se vajíčka dávala koledníkům. K jídlu pak zbytky z předešlého dne, tedy nádivka, maso, mazanec, beránek, popř. se vařily různé omáčky či další vaječná jídla. 

Autor:

Související k tématu