Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoční zvyky a tradice a vůbec oslava Velikonoc dávají jaru tu pravou atmosféru. Velikonoce prostě k jaru neodmyslitelně patří. V různých obměnách se tyto svátky slaví po celém světě. Řada tradic a zvyků, tak jak je známe, je však doménou pouze českého prostředí. Jinde ve světě se tradiční podoba Velikonoc spojená s barvením vajíček a chozením po pomlázce nevyskytuje. Jaké typické české tradice se tedy k Velikonocům váží, a na které byste neměli zapomenout?

velikonoční tradice a zvyky

Velikonoční tradice zdobení kraslic

Vajíčka jako symbol zrození a nového života k Velikonocům patří od pradávna. Zpočátku byla jejich výzdoba méně honosná, postupně však nabrala na zdobnosti. Krásně zdobená vajíčka, která si mnohdy nezavdají s uměleckým dílem, se nazývají kraslice. Malování vajíček je jedním z tradičních velikonočních zvyků u nás. Kraslicemi dívky obdarovávají chlapce při tradiční pomlázce na Velikonoční pondělí.

velikonoční kraslice
Krásně zdobená vajíčka k Velikonocům neodmyslitelně patří. Ke zdobení kraslic se používají různé techniky, od méně náročných jako je třeba kresba voskem, až po ty nejnáročnější, mezi které patří třeba dírkování (Zdroj: Depositphotos.com)

Zdobení kraslic se liší kraj od kraje a jsou také používány různé techniky, které jsou různě náročné na provedení. Kraslice se zdobí reliéfními kresbami voskem, batikováním, leptáním, lepením slámou či sítinou, drátkováním, gravírováním nebo dírkováním. Takovéto kraslice dnes slouží hlavně k dekoracím.

Pro chlape chodící po pomlázce jsou většinou chystána barevná vajíčka uvařená na tvrdo. Každá domácnost má svůj oblíbený styl barvení vajíček. Ať už přírodně třeba v cibulových slupkách, lepením obtisků nebo s použitím speciálních barev na vajíčka.

Velikonoční výzdoba a vejdunky

Vejdunky, vejduňky nebo méně často vejdumky jsou neodmyslitelnou součástí velikonočních dekorací. Možná jste se s tímto označením ještě nesetkali – pod tímto archaicky znějícím slovem se jednoduše skrývá vyfouknuté vajíčko.

velikonoční dekorace
Vejdunky, vyfouknutá vajíčka, se používají do různých velikonočních dekorací. Mohou být buď bohatě zdobené, takové vajíčko se pak nazývá kraslice, nebo ponechané v přírodních barvách (Zdroj: Depositphotos.com)

Do dekorací se vyfouknutá vajíčka používají buď nabarvená nebo přírodní. Vejdunky je možné nabarvit a zavěsit třeba na barevné stuhy na větvičky kroucené vrby, které umístíme doma do vázy. Vyfouklými vajíčky je ale také možné ozdobit jarně-velikonoční věnec na dveře, nebo je například umístit volně do misky s peříčky, primulkou v květináči nebo jako ozdobu jarně prostřeného stolu.

přírodní velikonoční dekorace
Přírodní velikonoční dekorace jsou čím dál tím oblíbenější (Zdroj: Depositphotos.com)

Taková dekorace nám vydrží nejen na Velikonoční svátky, ale může nám dělat radost během jarních dní. Tradičně bývá velikonoční výzdoba laděná do odstínů svěže zelené a žluté barvy s doplňkem dalších barev – červené, modré, fialové. V poslední době se ale do popředí dostávají přírodní dekorace.

Velikonoční zvyk pletení pomlázky

Bez pomlázky a chození po pomlázce si snad ani Velikonoce nelze představit. Již v dobách pohanských šlehali mladící dívky mladými větvičkami přes lýtka, aby jim zajistili plodnost. Tento pohanský zvyk přetrval i v oslavě tradičních křesťanských Velikonoc. V pozměněné podobě se tato velikonoční tradice udržuje na Velikonoční pondělí do dnes. Zejména na vesnicích je chození po pomlázce spojeno s bujarým veselím.

Pomlázka, má v různých krajích různé pojmenování – co kraj, to originál. No, posuďte sami: tatar, šmigus, kančůch, mrskačka, hodovačka, šibačka, žilka nebo kantár jsou jen některá z používaných označení. Vždy se však jedná o umně spletené vrbové proutky, kterými chlapci šlehají děvčata. Pomlázky jsou také často zdobené pestrobarevnými pentlemi.

pomlázka
Velikonoční pomlázka má v různých krajích různé pojmenování, vždy se však jedná o umně spletené vrbové proutky ozdobené barevnými pentlemi, kterými chlapci na Velikonoční pondělí šlehají děvčata (Zdroj: Depositphotos.com)

Přeneseně chodit po pomlázce také znamená chodit po koledě. Při šlehání chlapci odříkávají různé koledy. Na oplátku za to si od dívek vyslouží krásně namalovaná vajíčka, pentli na pomlázku a možná i něco dobrého na zub a ti starší do kalíšku.

Tradiční velikonoční pečivo

Ke všem tradicím odedávna také patří dobré jídlo. A Velikonoce si lze jen těžko představit bez beránka a mazance.

Dříve bývalo v době Velikonoc hojně jídáváno skopové maso. V chudších dobách, kdy měli lidé hlouběji do kapsy a na maso nebylo, byl tradiční velikonoční masitý pokrm postupně nahrazen sladkým pečivem ve tvaru beránka. Taková forma na pečení beránka se často v rodině dědí z generace na generaci.

velikonoční beránek
Upečený beránek ozdobený mašlí by neměl chybět na žádném velikonočním stole (Zdroj: Depositphotos.com)

Dalším tradičním pečivem je velikonoční mazanec. Ten se peče na Bílou sobotu a je připravován z kynutého těsta. V různých domácnostech se pak do mazance přidávají různé ingredience jako jsou třeba rozinky, mandle nebo kandované ovoce.

(Zdroj: Depositphotos.com)

Související k tématu