Jak vypočítat datum Velikonoc? Kdy začínají Velikonoce?

Velikonoce jsou svátky jara, přesto každý rok začínají v jiný den. Podle čeho se tedy určuje, kdy je to správné datum Velikonoc? Hlavním vodítkem je měsíc. Přesněji první úplněk po jarní rovnodennosti, která nastává nyní 20. března. Podívejme se na velikonoční kalendárium trochu podrobněji.

Velikonoční dekorace (Zdroj: Depositphotos.com)

Určení data začátku Velikonoc

Datum Velikonoc lze stanovit podle měsíce a jarní rovnodennosti. Ta je téměř přesně daná, ale přesto mohou být odchylky. Nejčastějším dnem jarní rovnodennosti je 20. března. Může se ale stanovit i na 19. března, což nastane v roce 2048 a nebo 21. března, což lidstvo čeká v roce 2102. Úředně stanoveným dnem jarní rovnodennosti je 21. březen. Datum velikonoc tedy odvodíme tak, že vyhledáme první neděli, která následuje po prvním úplňku po 21. březnu. Od tohoto termínu se pak odvíjí spousta dalších událostí v křesťanském kalendáři a my si shrneme ty nejznámější.

Ozdobená větvička vajíčky
Vajíčka z plastu můžete rozvěsit na strom či keř na zahradě (Zdroj: Depositphotos.com)

Jak dlouho trvají Velikonoce?

Velikonoce jsou náboženským svátkem, který se volně změnil na období oslavy jara spojené s lidovými tradicemi. V nejužším pojetí křesťanství však Velikonoce připadají pouze na den Vzkříšení Krista, tedy na Boží hod Velikonoční (resp. na noc z Bílé soboty na Boží hod Velikonoční).

Častější je však dodržování Velikonočního triduua, tedy období tří dnů před Nedělí Zmrtvýchvstání - ukřižování, pohřbení a vzkřísení Krista. U nás tyto dny známe jako Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu.
Velikonocemi však lze chápat i celé období od Božího hodu velikonočního až po Letnice. Letnice mají stejně jako Velikonoce klouzavé datum, je to svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a vztahuje se k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení.

Velikonoční dekorace
Velikonoční zvyky se postupem času mění (Zdroj: Pavlína Wagnerová Málková)

Co předchází Velikonočním svátkům?

Slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou se nazývá Masopust. Začátek masopustu je daný přesně - den po svátku Tří králů, tedy 6. ledna. Končí Popeleční středou, tedy datem, které není pevně dané. Masopustem se slaví konec zimy (i když z kalendářního hlediska je tento akt předčasný). Dle názvu bychom mohli Masopust chápat jako období vynechání masa z našeho jídelníčku. Přesto naopak nastává období mezi dvěma postními časy - tedy mezi Vánoci a Velikonoci. Probíhají různé zábavy, tancovačky, karnevaly, průvod masek, konají se tradiční jarmarky. Poslední čtvrtek tohoto období se nazývá Tučný. Právě v tento den se konaly zabíjačky a hostiny.

Průvod masek o masopustu
Průvod masek o masopustu (Zdroj: Depositphotos.com)

Samotným svátkům předchází postní doba, což je v křesťanské víře obdobím přípravy na Velikonoce. Začíná Popeleční středou a trvá 40 dní vyjma nedělí. Datum Popeleční středy je tedy stejně jako datum Velikonoc pohyblivé. Zjednodušeně lze říct, že popeleční doba začíná 46 dní před Velikonoční nedělí. Postění se netýká jen střídmosti v jídle. V tento čas je vhodné zapracovat na svém vlastním já a znovu si osvojit základní principy křesťanství. Nejen o Vánocích bychom měli projevit více dobrých skutků, setkávat se s rodinou a utužovat vztahy a samozřejmě odpočívat.
Každá z postních nedělí má své jméno, které je odvozené od úvodního verše Písma svatého:

  • 1. neděle postní - Invocavit (= Povolal mne) - lidově Černá nebo Liščí neděle
  • 2. neděle postní - Reminiscere (= Rozpomeň se na své smilování) - lidově Pražná nebo Suchá neděle
  • 3. neděle postní - Oculi (= Mé oči stále vyhlíží Pána) - lidově Kýchavá neděle
  • 4. neděle postní - Laetare (= Raduj se Jeruzaléme) - lidově Družebná neděle
  • 5. neděle postní - Judica (= Zjednej mi právo, Bože) - lidově Smrtná neděle
  • 6. neděle postní - In Palmis - lidově Květná neděle
Velikonoční beránek
Velikonocům přechází doba postění, o svátcích si vše vynahradíme (Zdroj: Depositphotos.com)

Svatý týden - pašijový týden

Svatý či Pašijový týden má být připomínkou posledních dní Ježíše na tomto světě. Začíná Květnou nedělí (také Pašijová neděle), což je poslední 6. neděle před Božím hodem Velikonočním. Svůj název převzala od zvyku zdobit kostely (v našich krajích se používaly vrbové větvičky, tzv. kočičky) v tento den jako připomínku palmových větví, jimiž lid vítal Ježíše při příjezdu do Jeruzaléma. Každý den v Pašijovém týdnu má své označení:

  • Květná neděle
  • Modré (popř. žluté) pondělí
  • Šedivé úterý
  • Škaredá (Sazometná či Smetná) středa
  • Zelený čtvrtek
  • Velký pátek
  • Bílá sobota
  • Boží hod Velikonoční

Ke každému dni se vztahují některé zvyklosti, o kterých si povíme v dalším článku.

Malování vajíček voskem
Malování vajíček voskem (Zdroj: Pavlína Wagnerová Málková)

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí se nazývá též Červené pondělí. Tento den je spojený s velkým množstvím tradic a zvyklostí, které se mění kraj od kraje. V křesťanství je nejdůležitějším dnem Velikonoční neděle, přesto v novodobé historii je pondělí tím nejoslavovanějším dnem celých Velikonoc. Dnes si už žádné dítko nedokáže představit oslavu Velikonočních svátků bez pořádné hodovačky a s ní spojené výslužky. Hospodyňky zas nemohou vynechat zvyk zdobení kraslic, pečení beránka či mazance. A jak by asi vypadala děvčata, kdyby se jim vyhnulo osvěžující vyšupání či vymrskání, které je má ochránit od uschnutí.

Nazdobená vajíčka připravená na koledu
Velikonoce mohou začít - pomlázka i vajíčka připraveny (Zdroj: Pavlína Wagnerová Málková)

Ať už oslavíte svátky jara tak či onak, určitě nezapomeňte poslat velikonoční přání přátelům i rodině, se kterými nemůžete v tyto dny být. Vygruntujte byt, vymeťte i z těch nejzazších koutů veškeré zbytky šedé zimy, očistou svého příbytku zároveň čistíte i vlastní mysl a duši. A nezapomeňte na velikonoční výzdobu. Kdy jindy si nazdobit byt jarní dekorací, velikonočním věncem či alespoň můžete do vázy umístit jarní květiny dozdobené mladými větvičkami břízy či vrby.

Pomlázky pletené s košíčkem
Pletení pomlázky je tradice (Zdroj: Pavlína Wagnerová Málková)

Autor:

Související k tématu