Základní pravidla pěstování zdravé zeleniny

I když jste se snažili sebevíc, tak nebyla loňská úroda zeleniny nic moc? Možná je to tím, že pěstujete stejný druh zeleniny na jednom místě několik let po sobě. Zkuste si letos rozvrhnout výsadbu zeleniny tak, abyste jednotlivé druhy mezi sebou vystřídali. A my vám poradíme, jaká jsou základní pravidla úspěšného pěstování zdravé zeleniny.

Každý zeleninový druh má rozdílné nároky na výživu, a když ho pěstujete na jednom místě, důležité živiny se z půdy odčerpávají a úroda není nic moc, ani když se sebevíc snažíte. Dochází totiž k únavě půdy, která ztrácí úrodnost. Proto má pravidelné střídání plodin nezanedbatelný význam. Abyste nezapomněli, kde jste co pěstovali, pečlivě si veďte plán zahrady. Podle toho pak snadno připravíte rozvrh osázení záhonů na další sezonu.

Základní pravidla pěstování zdravé zeleniny

Nejvýznamnějším pravidlem je vyhnout se výsadbě či výsevu stejného druhu zeleniny (kořenové, plodové, luštěnin, listové atd.) na stejném místě. Obecně platí, že pokud jste loni měli na záhoně plodovou zeleninu (rajčata), letos na tom samém místě pěstujte zeleninu kořenovou (mrkev) – tedy kde jste jeden rok sklízeli úrodu nad zemí, příští rok budete sklízet úrodu pod zemí. Výjimkou jsou rajčata a brambory: rozhodně nesázejte rajčata na záhon po bramborách kvůli přenosu a množení plísní a houbových chorob.

Rozhodně nesázejte rajčata po bramborách kvůli přenosu plísní a houbových chorob
Rozhodně nesázejte rajčata po bramborách kvůli přenosu plísní a houbových chorob (Zdroj: pixabay.com)

Snažte se střídat širokolisté druhy, které mají příznivý vliv na odplevelování půdy (špenát), s úzkolistými (mrkev), dále hlubokokořenící (petržel, celer) s mělce kořenícími (salát, špenát).

Snažte se střídat hlubokokořenící plodiny (petržel) s mělce kořenícími (salát)
Snažte se střídat hlubokokořenící plodiny (petržel) s mělce kořenícími (salát) (Zdroj: pixabay.com)

Vyplatí se také pravidelně rotovat zeleninu náročnou na vláhu (květák, raná kapusta, kedlubny, celer, salát, ředkvička, okurka) s druhy, které intenzivní závlahu naopak nepotřebují (mrkev, petržel, cibule, česnek, pórek).

Rotujte druhy náročné na vláhu (kedlubny, celer, okurka) s druhy nenáročnými (mrkev, česnek)
Rotujte druhy náročné na vláhu (kedlubny, celer, okurka) s druhy nenáročnými (mrkev, česnek) (Zdroj: pixabay.com)

Luštěniny (hrách, fazole) jsou plodiny se schopností regenerovat a vylepšovat půdu na záhonech. Zeminu obohacují o dusík, proto se po nich velmi daří listové a plodové zelenině (hlávkový salát, rajčata), která dusík miluje.

Luštěniny (hrách, fazole) obohacují půdu obohacují o dusík, po nich se daří listové a plodové zelenině (salát, rajčata)
Luštěniny (hrách, fazole) obohacují půdu obohacují o dusík, po nich se daří listové a plodové zelenině (salát, rajčata) (Zdroj: pixabay.com)

Cukety a dýně můžete bez obav pěstovat na zbylé půdě nebo jimi můžete vyplnit prázdná místa v záhonech.

Cuketami a dýněmi můžete vyplnit prázdná místa na zeleninových záhonech
Cuketami a dýněmi můžete vyplnit prázdná místa na zeleninových záhonech (Zdroj: pixabay.com)

Bez pravidelného střídání plodin se v půdě na záhonech mnohem častěji vyskytují škůdci a choroby. Tak například cibuli a česnek často napadají háďátko cibulové, padlí, hniloba i sněť, které zůstávají v půdě i po sklizni, a pokud další rok opět zasadíte cibulovou zeleninu, bude těmito škůdci a chrobami ohrožena už od samého začátku. Stejná situace může nastat u kořenové zeleniny, kde by se podobně šířila například černá hniloba. Velmi důležité je rozhodně nepěstovat rajčata na záhoně po bramborách kvůli přenosu a množení plísní a houbových chorob. Brambory pěstované na stejném místě trpí nadměrně strupovitostí. 

Cibuli napadají háďátko cibulové, padlí i sněť, které zůstávají v půdě i po sklizni
Cibuli napadají háďátko cibulové, padlí i sněť, které zůstávají v půdě i po sklizni (Zdroj: pixabay.com)

Související k tématu