Jaké bude počasí v únoru aneb Co říká lidová meteorologie a pranostiky

Únor v lidové meteorologii bývá vnímán jako předzvěst toužebně očekávaného jara, protože vláda zimy pomalu spěje ke svému konci. I když únorové teploty mají zpravidla oproti teplotám lednovým vzestupnou tendenci, je to právě druhý měsíc v roce, kdy byla na území Čech zaznamenána teplota absolutně nejnižší –42,2 °C! Jaké asi bude počasí v únoru, nám může naznačit lidová meteorologie a pranostiky.

O únoru, nejkratším měsíci v roce, se často hovoří jako o předjaří, neboť právě v únoru obvykle rozkvetou první květy sněženek a bledulí a do svých hnízdišť se navrátí první skřivani. Je to ale zároveň měsíc, ve kterém přibližně v každém třetím roce z desíti mrazivá zima vrcholí!  Průměrné únorové teploty se pohybují v rozmezí od –5 °C do 3 °C s určitými výkyvy; nejchladnější únor byl v roce 1929 (–11,2 °C), nejteplejší v roce 1990 (6,5 °C). 

Únor a počasí: hromniční obleva

Závan předjaří na nás možná dýchne počátkem měsíce, neboť tehdy se s pravděpodobností pohybující se okolo 70 % dostavuje oteplení, jež naši předci nazvali hromniční oblevou (Hromnice 2. února). Teploty někdy až překvapivě vzrostou, sněhové srážky se změní v dešťové, což ve spojení s tajícím sněhem může být dokonce i příčinou povodní. A co říkají lidové pranostiky: Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá. Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.

Únor a počasí: Na Hromnice (2. února) musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout
Únor a počasí: Na Hromnice (2. února) musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout (Zdroj: pixabay.com)

Únor a počasí: valentinská zima

Kolem poloviny první únorové dekády obvykle přicházívá tzv. tuhá únorová zima, kdy do střední Evropy proudí velmi chladný arktický vzduch. Nejchladnějším obdobím bývá hned první část, která se nazývá zimou valentinskou (sv. Valentin 14. února). V roce 1929 na okraji Českých Budějovic byla naměřena absolutně nejnižší teplota na území Čech –42,2 °C!  A co říkají lidové pranostiky: Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýn. Svatý Valentýnek – jara tatínek.

Únor a počasí: juliánská obleva

Ve dnech okolo poloviny února pak přicházívá mírné a ne příliš dlouhé období ústupu mrazů v podobě tzv. juliánské oblevy (sv. Julián 16. února), kdy se teploty zase šplhají vzhůru. A co říkají lidové pranostiky: O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně. Svatá panna Juliána na skřivánka zavolala.

Únor a počasí: petrská zima

Nadějné oteplení však bývá přerušeno tzv. zimou petrskou (sv. Petr 22. února), kdy se teploty zase dostanou pod bod mrazu. A co říkají lidové pranostiky: Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení. Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.

Únor a počasí: matějské oteplení

V posledních únorových dnech pak přichází matějského oteplení (Matěj 24. února). Ve staročeských kalendářích končila zima a nastávalo předjaří – tedy přelom mezi zimou a jarem. Tenhle čas byl spojován se zahájením matějských poutí, jejichž tradice přežila až do dnešní doby. A co říkají lidové pranostiky: Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje. Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.

V únoru obvykle už rozkvetou první květy sněženek a bledulí
V únoru obvykle už rozkvetou první květy sněženek a bledulí (Zdroj: pixabay.com)

Prima tip: proč se únor jmenuje únor 

V únoru bývá mnohdy obleva, sníh taje a led puká. A rozlámané kusy ledu se ve vodě z roztátého sněhu zanořují a vynořují. Název druhého měsíce v roce je pravděpodobně odvozen od slovesa nořit, přesněji unořovat, a jde tedy o měsíc noření ledů.

Související k tématu