Sokolnictví: Náročný koníček pro pravé nadšence

Historie sokolnictví je neuvěřitelně dlouhá a bohatá, její kořeny sahají až do doby 2000 let před naším letopočtem. Protože hrálo v dějinách lidstva velice významnou roli při lovu, bylo zcela samozřejmé, že chov a výcvik dravců byl součástí všech panovnických dvorů a sokolníky se mohli stát výhradně šlechtici. Dnes je tato výsada sice dostupná všem, přesto získat status sokolníka není vůbec snadné. Více se dozvíte od odborníka na sokolnictví Václava Svobody.

Jak se stát sokolníkem

Prvním předpokladem, aby se člověk mohl stát sokolníkem, je plnoletost. Dále musí mít složenou první mysliveckou zkoušku, nástavbou toho je pak tzv. sokolnická zkouška, která je dost náročná, ale na druhou stranu zaručuje, že je daný člověk skutečně fundovaným chovatelem dravců. Sokolníci jsou u nás registrovaní v Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, což je v České republice jediná organizace, která zaručuje svým členům, že mohou s dravci lovit.

Sokolnictví: Náročný koníček pro pravé nadšence
Sokolnictví: Náročný koníček pro pravé nadšence (Zdroj: Prima FTV)

Kde se berou vhodní ptáci

Dravci, se kterými sokolníci pracují, nepocházejí z volné přírody, jak by se laik mohl mylně domnívat, nýbrž ze speciálních odchovů, které čítají zhruba kolem 800 jedinců ročně napříč všemi druhy. Všichni dravci jsou chránění, pokud tedy člověk někde v přírodě najde mládě, nemůže si ho nechat, ale je povinen ho odevzdat do tzv. záchranných stanic, kde ho vychovají a vrátí zpět do přírody. Ideálním dravcem pro sokolníka-začátečníka je poštolka, která je malá, přítulná a vždy byla velmi dostupná. V současné době se však začíná s tzv. Harrisovým kánětem, což je středně velký dravec původem z Ameriky, který není náročný na výcvik a velice dobře se socializuje. Pro sokolnictví nejvhodnějšími, ale velmi náročnými dravci, se kterými dokážou pracovat až skutečně zkušení sokolníci s dlouholetou praxí, jsou však podle odborníka orli, jestřábi a sokoli.

Sokolnictví: Náročný koníček pro pravé nadšence
Sokolnictví: Náročný koníček pro pravé nadšence (Zdroj: istockphoto.com)

Jak probíhá výcvik

Jakmile je dravec zcela dospělý a opeřený, vyndá se z chovné komory. V tomto okamžiku je ještě naprosto divoký, a tak se musí v první řadě vystrojit a pak ponášet. To znamená nosit dravce na ruce s navlečenou ochrannou rukavicí, díky čemuž si dravec postupně zvyká na kontakt s člověkem, a ztrácí tak svou přirozenou plachost. To je první etapa výcviku, při které ho musíte brát do rušných míst mezi lidi, například na nádraží, do obchodních domů aj., tak aby si dravec zvykl na všechno, ničeho se nelekal, nic ho nepřekvapilo a byl klidný. Již v této etapě ho člověk na rukavici také krmí. Na ní si musí být dravec zcela jistý, to je velmi důležité, neboť tam je doma. Později na rukavici jen přeskakuje. To znamená, že ho necháte někde sedět a pak ho necháte malý kousek přeskočit, přičemž vzdálenost se postupně prodlužuje. Až dosáhne asi 40 metrů, kdy lítá na šňůře, odpoutáte ho a on lítá volně.

Sokolnictví je krásným, ale velice náročným koníčkem, při němž na sebe bere člověk velkou zodpovědnost a dlouhodobý závazek za zvíře. Biologické stáří dravců je kolem 20 let, ale v lidské péči se povětšinou dožívá delšího věku, až do 30 let.

Autor:

Jako malému chlapci mi rodiči bylo odepíráno chovatelství všeho druhu obligátní větou: „Vždyť ani nevíš, jak se o to starat“. S vervou sobě vlastní jsem se tedy pustil nejen do témat mně odpíraných, ale přijal i výzvy ne vždy se slučující s šikovností vlastních rukou a chutí se vším praštit při prvním neúspěchu. Tu a tam ona nikdy nekončící snaha pokořit sebe samého přinesla i drobné úspěchy a pak i mnohdy donutila zvolat: „BYL TO PRIMA NÁPAD“ !!!    

Související k tématu