Naši předkové byli moudří a na základě dlouhých pozorování sestavili různé vánoční pranostiky, které ale kupodivu jsou stále aktuální i po mnoha staletích. Sdělují nám, abychom si všímali přírody a jejího dění a na základě toho promýšleli své konání. A protože vánoční čas je obdobím klidu a rozjímání, neuškodí, když si vánoční pranostiky připomeneme a zkusíme si je vyložit tak, abychom jim rozuměli.
Vánoční pranostiky se opíraly o dlouhodobá pozorování přírody (Zdroj: Depositphotos)
Co nám sdělují vánoční pranostiky?
Nejen ty vánoční, ale pranostiky na celý rok byly sestavovány na základě dlouhodobých pozorování přírody a jejích jevů. Naši předkové pozorovali přírodní zákony a sestavovali si tak jakýsi meteorologický kalendář, aby jejich potomci věděli, co ve kterou dobu dělat a jak plánovat orbu, setí nebo žně. I příroda si ráda zažertuje, a pokud v prosinci přestane sněžit a přijde obleva, má to vliv na pozdější úrodu. Protože vánoční čas byl na pranostiky asi nejbohatší, připomeňme si ty, které se váží k celému prosinci.
Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná
Prosincové pranostiky
1. 12. Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
3. 12. O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
4. 12. Po svaté Baruši střez nosu i uší!
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude příští rok hodně trávy.
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Jaké je počasí na sv. Barboru, takové bývá až do vánoc.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
6. 12. Svatý Mikuláš splachuje břehy.
Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Tyto pranostiky ukazovaly na předpoklad, že začátkem prosince již napadne sníh, ale neočekávají se silné mrazy. Příroda se v tu dobu ještě ukládá k zimnímu spánku a silné mrazy by mohly rostliny poškodit. Naopak pokud prosinec začal deštivě, daly se později očekávat silné mrazy.
Stejně jako u svátku svaté Barbory a svatého Mikuláše, i u Lucie nalezneme více pranostik. Právě den svaté Lucie poukazoval na rovnodennost - den byl stejně dlouhý jako noc. V tu dobu již zima přebírá definitivně vládu nad přírodou.
Štědrý den a vánoční svátky
21. 12. O svatém Tomáši meluzína straší.
23. 12. Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
24. 12. Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou.
Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Štědrý den býval brán jako magický den, kdy se děly zázraky a proto všichni pečlivě pozorovali oblohu, aby jim nic neuniklo. Ideální bylo, pokud byl tento den jasný, mrazivý a zasněžený.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvednou se příští léto brambory.
31. 12. O Silvestru papeži snížek si již poleží.
Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
Otázkou zůstává, zda 28. prosince, tedy na "Mláďátka", byly pranostiky přiřazovány přírodním vlivům či se k tomuto dni nevázala starověká událost ke dni narození Ježíše Krista a vyvraždění malých dětí králem Herodem. Obě zmiňované pranostiky si totiž odporují.
