Chuťově vynikající a běžně zaměňovaní hřib kovář a hřib koloděj aneb Nebojte se modráků

Naleznete-li krásně, leč i poněkud podezřele vybarvenou hřibovitou houbu (pestrost barev se ještě zvýší, použijete-li při jejím dobývání či okrajování nože), půjde pravděpodobně o příslušníka skupiny modrajících hřibů, jež lid houbařský nazývá prostě „modráky“. Modrání dužniny na poraněných místech je způsobeno rychlou oxidací přítomných kyselin a samo o sobě rozhodně neznamená, že by takto „postižená“ houba byla nutně nejedlá, jedovatá či naopak jedlá. Mezi modrající hřiby patří známá a běžně zaměňovaná, chuťově ovšem stejně vynikající dvojice hřib kovář (Boletus erythropus) a hřib koloděj (Boletus luridus), ale i populární hřib borový, stejně jako vzácnější hřib modračka, hřib sivý, hřib le Galové či hřib Quéletův.

Hřib kovář (Boletus erythropus)

Vyfotografovaný hřib kovář pochází z lesa na úpatí hory Sedlo v Českém středohoří, což dobře odpovídá jeho ekologickým požadavkům; vyskytuje se totiž nejčastěji v podhorských a horských oblastech. Jeho klobouk je kaštanově až tmavě hnědý, ústí rourek pak nachově až krvavě červená, pomačkáním se zbarvující do zelenomodra. Poznáte jej a odlišíte i tím, že červenohnědý povrch třeně nemá tzv. síťku, zato v horní části drobné červené šupinky (vločky).  

Hřib kovář se pomačkáním zbarví zelenomodře
Hřib kovář se pomačkáním zbarví zelenomodře (Zdroj: Jaroslav Vanča)

Hřib koloděj (Boletus luridus)

S ním snadno zaměnitelný je hřib koloděj, ve starší české mykologické literatuře zvaný také kolář. Stejně jako kovář je jedlou, chuťově výbornou houbou, vhodnou pro všechny kuchyňské úpravy i pro konzervaci. Jeho klobouk je kožově šedý, zatímco ústí rourek jsou rovněž nápadná červenou barvou, po doteku tmavě modrající. Dužina je bleděžlutá, na řezu se okamžitě zbarvuje zelenomodře. Na žlutohnědém podkladě třeně pak najdeme typickou červenou síťku.

Hřib koloděj (Boletus luridus)
Hřib koloděj (Boletus luridus) (Zdroj: https://commons.wikimedia.org)

Je třeba dodat, že oba tyto hřiby mohou zasyrova vyvolat žaludeční potíže, jedlé a chutné jsou tedy až po dostatečné tepelné úpravě.

Prima tip

Hřib kovář i koloděj jsou výbornými jedlými houbami, k jejichž výhodám patří i odolnost proti červivění. Snášejí také delší uložení v čerstvém stavu, a tedy i delší dopravu než jiné houby. Dobré jsou v jakékoli úpravě, vhodné jsou i pro sušení. Vzhledem k tomu, že oba zabarvují pokrm do černa, byly již našimi předky využívány v sušené podobě k přípravě černého kuby, tedy typického vánočního jídla. 

Související k tématu